|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Na místě dnešního zámku založil v roce 1349 Jan z Dražic klášter křížovníků s červeným srdcem, tzv. cyriaků. Klášter se stal centrem městečka Nových Benátek, které vzniklo již o několik let dříve (přesné datum však neznáme) přenesením městských práv ze Starých Benátek na návrší na protějším břehu Jizery. Za husitských válek byl klášter pobořen a opuštěn. Na jeho místě vystavěl kolem roku 1526 Bedřich z Donína raně renesanční zámek, který dodnes tvoří pravé křídlo stávajícího objektu s nádhernými, třebaže o několik desetiletí mladšími figurálními sgrafity. V roce 1599 zámek zakoupil od pánů z Donína císař Rudolf II. a vzápětí poskytl velkou část jeho prostor slavnému dánskému astronomu Tychonovi Brahe, který zde skutečně necelý rok pobýval a provedl řadu pozorování a měření. Císařské koruně zámek patřil až do roku 1647, kdy jej spolu s celým panstvím vlastnil Ferdinand III. Jako odměnu za věrné služby v průběhu 30-leté války jej věnoval svému generálovi Janovi z Werthu. Drsný německý vojevůdce proslul tvrdým přístupem k poddaným a neustálými spory s benáteckými měšťany, na druhé straně rozšířil kolem roku 1650 zámecký areál o střední barokní křídlo, hospodářské budovy a ohradní zeď. V dalším období se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž za zmínku stojí Ignác z Klenové, který po roce 1720 z Benátek vytvořil kulturní a především hudební centrum, z něhož vzešli např. bratři František a Jiří Antonín Bendové, ve své době evropsky proslulí skladatelé a hudebníci, úspěšní především na německém území. Poslední stavební úpravy, tentokrát v duchu rokoka, na zámku proběhly za pražského arcibiskupa Antonína Přichovského z Přichovic na konci 18. století. V 19. století areál přešel do rukou rodu Thun-Hohensteinů, v jejichž rodině působil v letech 1844-1847 jako učitel hudby Bedřich Smetana. Posledním soukromým majitelem byl na přelomu 19. a 20. století Ferdinand Kinský, který však z důvodů velké zadluženosti zámek v roce 1920 prodal městu Nové Benátky. Část prvního poschodí pak zabral Městský úřad (sídlí zde dodnes), ve druhém poschodí se po několikaletém využití pro školní účely usídlilo od 50. let Městské muzeum. Zbytek areálu byl a je využíván pro potřeby města a soukromých firem. Po roce 1990 pak byl celý objekt zásadně rekonstruován. Muzeum, které je od roku 1981 pobočkou Muzea Mladoboleslavska, nabízí návštěvníkům v několika místnostech stálé expozice. Ve vstupní hale se mohou seznámit s dějinami muzea a s významnými osobnostmi Benátecka. Další sál je věnován okolí řeky Jizery a přírodě v regionu. Třetí místnost, Astroarcheologie, je zaměřena na pravěkou a středověkou astronomii, na astronomické jevy v archeologických památkách blízkého i vzdáleného okolí. Nová expozice Páni z Dražic pokračuje ve výkladu historie města. Kromě věcných informací si všichni mohou vyzkoušet formou hry život ve středověku . Dlouhodobá výstava Tycho Brahe a Benátky seznamuje s pobytem slavného dánského astronoma na zámku. K vidění je i Tychonem vyměřený poledník. Dlouhodobá výstava Hrajeme si na Kelty, jak už název napovídá, seznamuje dávnou historii zábavnou formou. V pamětních síních upozorňujeme na hudební život v Benátkách. Rod bratří Bendů, hudebníků a skladatelů, se proslavil hlavně v Německu. Bedřich Smetana zde působil jako učitel hudby v rodině hraběte Thun-Hohensteina. Jakousi hlavní komunikaci pak tvoří prostorná zámecká chodba s galerií portrétů a dalšími uměleckými díly. Ve zbývajících prostorách jsou pořádány krátkodobé výstavy s nejrůznější tématikou, dále také přednášky a koncerty. |
||
|