|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Benešovský dvojzámek náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční zámecké architektury u nás. Oba původně jednotné zámecké komplexy (tzv. horní a dolní zámek) byly zbudovány příslušníky míšeňského protestantského rodu pánů ze Salhausenu v průběhu 16. století.S nimi je spojován největší rozkvět Benešova, který se na celé století stal panskou rezidencí a střediskem nebývalé stavební aktivity. Už tehdy byl původně jednotný majetek rozdělen a ani později se už nikdy nepodařilo obě části panství znovu sjednotit. Příčinou byla zřejmě skutečnost, že po Bílé Hoře se vlastníky oddělených částí staly rody, které měly svá honosnější sídla jinde: Thunové v Děčíně a Klášterci nad Ohří a Claryové v Teplicích. Oba benešovské zámky sloužily nejdříve za občasné letní sídlo a později už jen jako byty vrchnostenských, hlavně lesních úředníků a zaměstnanců. Komplex obou zámků, zachovalejšího a architektonicky hodnotnějšího Dolního zámku spolu s Horním zámkem (a navazujícími objekty Starschedelského a Konojedského domu, včetně farního kostela Narození Páně, v němž byla Salhauseny zbudována pohřební kaple s pozoruhodnými renesančními náhrobky) se zřejmě proto vyhnuly pozdějším přestavbám a uchovaly si svou renesanční, z památkového hlediska nesmírně cennou podstatu drobného šlechtického sídla dodnes. |
||
|