|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí v místech, kde již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Roku 1562 koupil doudlebské zboží Mikuláš starší z Bubna. V roce 1588 dal zámek postavit jako letohrad. Po dostavbě roku 1590 byl využíván jako lovecký zámek. Tento poměrně malý, ale půvabný zámek postavili italští umělci, kteří v 16. století přinesli renesanční výtvarný názor do Čech a na Moravu, proto je styl budovy podle čistě italského vzoru. Jedinečně malebný účinek je především vyvolán sgrafitovou výzdobou. Stěny zámku jsou bohatě zdobeny ornamentálními sgrafity tzv. kobercového vzoru. Roku 1630 došlo k prvním podstatnějším úpravám ve stylu pozdní renesance. Byl osazen vstupní portál a původní dřevěná pavlač byla nahrazena kamenným ochozem, který je nesen arkádou s toskánskými sloupy. Za hraběte Franiška Adama Bubna - Litic byla v letech 1688 - 1690 provedena barokní úprava. Budova byla opatřena novou vysokou střechou s barokními štíty a zevní sgrafita byla zakryta vrstvou omítky. Současně uvnitř, v prostorách prvního patra, byly nové klenby pokryty ozdobným štukem a malbou z níž nejpočetnější skupinu tvoří mytologické výjevy. V této době byly postaveny i okolní hospodářské budovy, dvůr, šprýchar, stáje a jízdárna. Roku 1809 byl na zámek zřízen park v anglickém stylu. V průběhu 19. století byly z náboženských důvodů zabíleny všechny nástropní malby. Od roku 1960 se na zámku prováděly náročné restaurátorské práce, odkrylo se a opravilo vnější sgrafito, opravily se stropy a zbytek maleb byl odkryt a pokud možno restaurován. Roku 1971 byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Zámek od jeho vybudování až do roku 1948 vlastnil šlechtický rod Bubna - Litic. V roce 1993 byl zámek vrácen původním majitelům. |
||
|
