|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Archeologické prameny dokládají, že první obyvatelé, kteří vrch využili jako své útočiště a strážní místo, byl lid kultury s vypíchanou keramikou (4600 až 4100 př. n. l.). Mohutný kamenný hrad jehož zbylé části dodnes nacházíme na kopci nad vesnicí Klapý, byl vybudován pravděpodobně v průběhu 14. století a jeho základ tvořil již dříve zde postavený malý kamenný hrad (spíše jen tvrz), zvaný Klepy, který koncem 13. století nechali postavit páni z Lichtemburka. Historicky doložené údaje o existenci hradu pocházejí však až z první poloviny 14. století, kdy nejprve Hynek z Lichtemburka v roce 1314 mění hrad Klepy za jiné zboží s českým králem Janem Lucemburským, a potom, když v roce 1335 prodává král Jan Lucemburský hrad Klepy panu Zbyňku Zající z Valdeka a na Žebráce. Zbyněk Zajíc poprvé užil nového predikátu "z Hazmburka" již v roce 1337. Hrad byl postupně přestavován a rozšiřován na pohodlné a důstojné sídlo především zástavbou východní části vrcholové planiny. Hazmburk, stojící na vrcholu čedičového kopce zabíral celou nezalesněnou plochu kopce. Měl protáhlý tvar od západu k východu v délce 170 metrů a šířce kolem 30 metrů. Dominantou hradu jsou dvě věže - oválná (tzv. Černá) 25 metrů vysoká a hranolová (tzv. Bílá) o výšce 26 metrů. Koncem 15. století se stává trvalé bydlení na hradě pro jeho majitele již nepohodlné a tím také ztrácí na svém významu. Posledním z rodu Zajíců z Hazmburka, kdo vlastnil hrad, byl Kryštof Zajíc z Hazmburka, který jej v roce 1558 prodává hofmistru Království českého panu Janu staršímu z Lobkovic na Zbiroze a Točníku. V té době byl Hazmburk již pustý. V historii hradu se vystřídala celá řada majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové - až v roce 1954 byl převeden pod správu státu. V roce 1924 byl však již hrad ve stavu, jak jej nacházíme dnes. Za celou živou historii nebyl hrad nikdy dobyt. Po opuštění hradu Hazmburk pány Zající v polovině 16. století nebyl hrad již dalšími majiteli obýván ani udržován. Do paměti veřejnosti se Hazmburk opět zapsal v první polovině 20. století, kdy nepříznivým klimatickým období došlo k sesuvům půdy a poškození domů v obci Klapý. Novodobé dějiny hradní zříceniny jsou datovány rokem 1994, kdy bylo započato se sanačními pracemi na jednotlivých dochovaných konstrukcích, proběhla elektrifikace hradu a 31. prosince 1996 byla zřícenina otevřena pro veřejnost. Hazmburk - významná dominanta Českého středohoří nabízí neopakovatelný pohled z vyhlídky v Bílé věži do blízkého i dalekého okolí. |
||
|
