|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Hornické muzeum Příbram, největší hornické muzeum České republiky, je situováno v areálu historické Ševčinské šachty, zaražené roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, a dále v původních báňských budovách dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Svými expozicemi vybudovanými v originálních hornických provozních a správních objektech přibližuje muzeum návštěvníkům bohatou montánní minulost regionu. První prohlídkový okruh začíná vstupním objektem č. 1 (bývalé sypy), expozicí nazvanou "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku" a dále stálou výstavou "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích". Návštěvník se zde může seznámit s hospodářsko - společenským a kulturním vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní hornicko - hutnickou pracovní činností na jedné straně a tradičními řemesly (voskařstvím, řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím atd.) i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží apod.) na straně druhé. Vzpomínané tradiční ekonomické aktivity přímo souvisely s existencí nedalekého chrámu na Svaté Hoře. Tento architektonický klenot českého baroka, který patří mezi přední poutní místa v Evropě, je zasvěcen mariánskému kultu, což připomíná i řada exponátů ve vstupní expozici muzea. V budově tzv. hornické cáchovny z roku 1880 je umístěna expozice "Z dějin příbramského hornictví", zachycující zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do ukončení těžebních prací v současnosti. Dokumentuje exploataci historického stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní činnosti, bronzové předměty z doby keltské civilizace, dále nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami (z r. 1216), první písemný dokument o zdejší huti a dolech (z r. 1311), toto vše je doplněno ukázkami středověkých i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod. Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později báňské akademii a Vysoké škole báňské v Příbrami. Pozoruhodné jsou též materiály k největší důlní katastrofě do té doby ve světě v roce 1892 na šachtě Marii. Stranou nezůstala ani fakta týkající se úspěchů Rudných dolů Příbram a Uranových dolů Příbram. Návštěvníci zde vidí exponáty z oblasti dobývací, měřičské a záchranářské techniky i vzorky stříbrné, olověné a také uranové rudy. Muzeum v této expozici připomíná rovněž neslavnou část historie uranového hornictví, spojenou s protiprávním nasazením politických vězňů v uranových dolech po únorovém převratu v roce 1948. Na tuto expozici tematicky navazují další tři stálé výstavy s názvem "Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku", "Vrtací technika příbramských dolů" a "Panorama březohorského rudného revíru", instalované v atraktivním autentickém prostředí Ševčinského dolu, kde návštěvník uvidí i ústí jámy s těžní klecí. Vlastní šachetní věž z roku 1879, postavená ve stylu průmyslové architektury 19. století (typ Malakov), byla díky své historické a architektonické hodnotě navržena do seznamu technických památek UNESCO. Návštěvníkovi tohoto objektu se rovněž nabízí jedinečný pohled do okolí z ochozu Ševčinské věže, který je ve výšce 37 metrů. |
||
|
