Mapa Česka Jednorázové akce Stálé expozice Pohledy s hrady a zámky Panofotky Diskuzní fórum Naše služby Přidat objekt English version
Hrady, zámky a jiné památky Muzea a galerie Hotely, penziony a jiné ubytování Restaurace English version

 
 
   
 Tato sekce    Náš tip

   Vyhledat
   Nalezeno
   Detaily památky
 
Jakoukoli fotografii z této či libovolné jiné stránky našeho serveru můžete poslat jako elektronickou pohlednici, stačí na ni klep-nout.
 
 

 
  • Poslední prohlídka začíná obvykle délku jedné prohlídky před koncem otevírací doby.
  • Vstupné: plné, snížené (např. děti, studenti, důchodci), ci-zinci plné, cizinci snížené (zpravidla s cizojazyčným výkladem).
     
  • Seznam doporučené literatury získáte po klepnutí na odkaz.

 
 
 
  • Hrad Velhartice,   okres Klatovy




Adresa:  Hrad
34142  Kolinec
Telefon:  376 583 315
Email:  velhartice@cbox.cz

 
 
 

Poslední aktualizace:  16.4.2006
Poloha tohoto objektu
 

Plzeňský kraj, vzdušnou čarou 20 km jihovýchodně od města Klatovy.
 
Zobrazit detailní polohu
 
toto je negarantovaný záznam ...


Autor: Pavel Řeřicha
Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 

Poslat jako elektronickou pohlednici
 
Popis

Hrad Velhartice stojí v rekreační části oblasti Šumavy. Od roku 1978 je ve správě Památkového ústavu Plzeň, který zde provedl záchrannou rekonstrukci jednotlivých budov a opevnění.

  • Tento hrad byl založen a stavěn na přelomu 13. – 14. stol. a řadí se tedy mezi středověké gotické hrady. Byl vybudován jako hrad dvoupalácové dispozice bezvěžového typu na skalnatém ostrohu vypínajícím se nad říčkou Pstružnou, patrně jako rodové sídlo pánů z Velhartic Bohumilem z Budětic. Na konci 14. stol. hrad rozšířil Bušek z Velhartic o dvě další stavby – obrannou věž Putnu a gotický mohutný kamenný most, který spojoval věž s palácem hradu – Rajským domem. Bušek z Velhartic ml. se stal nejvyšším komořím krále Karla IV. a Jan Neruda o jejich přátelství píše ve své básni „Romance o Karlu IV.“.
     
  • V 15. stol. bylo vystavěno nové opevnění s věžemi, baštami a vrátnicí. Na dolním nádvoří byl vybudován pivovar a vinopalna. V této době vlastní hrad pánové z Hradce - význačnou osobností je Menhart z Hradce, který jako nejvyšší purkrabí českého království nechal tajně převést korunovační klenoty na velhartický hrad, aby tak zabránil korunovaci Jiřího z Poděbrad (klenoty zde byly od r. 1448 - 1453).

  • Na počátku 17. století byl hrad zkonfiskován a prodán španělskému zbohatlíkovi z 30-ti leté války Martinu de Hoef Huertovi, který na horním nádvoří mezi starými paláci nechal postavit pozdně renesanční zámecké křídlo nazývané Huertovo křídlo.

  • Posledním majitelem velhartického panství byl právník Josef Windischgrätz, který na Velharticích pobýval do r. 1946, pak odešel do Rakouska, protože mu byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
  • Zámecká část hradu byla přebudována na rekreační objekt a od 1952 až do r. 1978 složila k rekreačním účelům ROH.
  • Od r. 1978 byl hrad postupně rekonstruován Památkovou péčí.
  • Od července 1999 je hrad nově zpřístupněn veřejnosti včetně zrekonstruovaného Rajského paláce, mostu a obranné věže Putny spolu s částí zámeckého křídla, kde je nainstalována expozice na téma „Zábava, hry a volný čas v době renesance“.
     
  • Expozice

    • Zábava, hry a volný čas v době renesance - V zámku se návštěvníci mohou seznámit s každodenním životem šlechticů 16. a 17. století na malém venkovském sídle. Expozice vychází z dobových grafik, které se promítnou do renesančně laděných interiérů, takže návštěvník prochází dějem jednoho dne na šlechtickém renesančním sídle.
    • Středověký život na šachovnici podle Tomáše Štítného ze Štítného - V prostorách Rajského paláce

     
    Zajímavost

    V okolí hradu se buduje soubor lidových staveb – skanzen, sestavený z dochovaných šumavských chalup z Klatovska a Sušicka.
     
    Pověst

    • Knihy o Velharticích, O panu pobertovi, kterak se v Čechách usadil a jak poslední obživu chudým probral a na nic jiného nehleděl, jenom o svůj majetek se staral

    Nedaleko města Sušice stojí hrad Velhartice, kdysi pevné sídlo pánů z Hradce. Lidé měli v kraji všelijaké pány, ale nejvíce je sužoval don Martin doef Huerta, kterému po celých Čechách říkali Poberta. Když se stal za třicetileté války generálem císařského vojska, za své zásluhy dostal od císaře několik statků a mezi nimi také hrad Velhartice. Tam se potom usadil a stavěl nový palác pro svou milou schovanku Annu Marii vojvodovnu z Moldavy. Té se dostalo všechno, co za velké vojny Huerta v Čechách naloupil.
    Když byl don Huerta povýšen na svobodného pána velhartického, velmi se na svém stavu zakládal a císaři sliboval, že všechny svoje poddané přivede znovu k pravé víře katolické, protože až do bitvy na Bílé Hoře byla většina poddaných protestantského vyznání.
    „Ani jeden pikart nebud ...
     
    Zobrazit celý text této pověsti

     
    Lidová pověst: Pověst o bílé paní

    Tak jako na mnohých hradech českých vídali bílou paní, tak i na hradě Velhartickém často vídána byla bílá něžná paní Hradecká z Velhartic v ložnici klínového pokoje, nalézajícího se na straně k cimbuří. Zemřela při narození dcerušky Elišky a po pohřbu třetí den o jedenácté hodině v noci přišla , objevíc se z výklenku, zakolébala plačící dcerušku. Stará Kačena znajíc velmi dobře milou povahu zemřelé této paní s klidem na ni pohlížela a tato o dvanácté hodině políbivši dcerušku obrátila se k výklenku a zmizela. To se opakovalo každé noci, až manžel pán z Hradce, když přijel z válečného tažení, dcerušku na vychování do Hradce odvezl. Však nicméně ukazovala se zde tato bílá paní i dále a sice u zadní gotické branky.
     

    Lidová pověst: Pověst o louce „Trávníku“

    V době třicetileté války žila ve Velharticích zbožná rodina, která měla pozemky své na západní straně vrchu, při levém břehu Ostružné. Oseté pozemky, před sklizní vždy nepřítelem zpustošené, nebývaly pak vzdělávány, pustly a ceny jejich nad míru klesly, jelikož jich nechtěl nikdo kupovat. Následkem toho nastal hlad a mor. Ve zmíněné rodině byli též zachváceni morem rodiče, zůstavivše sirotky, jednoho hocha a dvě dívky. V té době hleděl každý jen sebe ochrániti, žádný se nestaral o druhého, proto opuštění sirotci hladem umírali.
    I umínili si, že pozemky své prodají hradnímu pánu, očekávajíce jeho příchodu v hradní kuchyni, kdež pro čeleď ovesná kaše se vařila. Nemohouce odolati touze po okamžitém nasycení, nabídli pozemky své za hrnec kaše, jíž obdrželi a přídavkem pecnu chleba. Brzy však zželelo se jim prodeje tak laciného a hořce oplakávali pozemky své. Brzy však i oni morem zemřeli. Následkem pláče sirotků těch musilo prý pršeti, kdykoli se na té louce „Trávníku“ seno dělá a lid tím více věří v pověst tu jelikož po dlouhou řadu let, vyjma třikrát nebo čtyřikrát, pršívá, když se na louce to seno dělá.
     

    • Lidová pověst, Velhartický mlynář

    Na počátku třicetileté války proslul v pošumavských Velharticích znalostí léčivých rostlin svobodník z Chobotovského mlýna. V Chobotě říkalo se protáhlému rybníku na jih nad obcí. Mlýn byl o samotě, ukryt v hustém stromoví a nebylo divu, že o mlýnu kolovaly mezi lidem různé podivné zvěsti. Hodkovič byl písmákem a často rád čítával v objemném herbáři, či-li bylinkáři, ale nejvíce vědomostí měl od svého nebožtíka otce, který je také podědil. Bylo totiž toto umění v jejich rodě již po kolik generací. Snad bylo pravda, že ve svém nitru byli Hodkovičové i jiné víry, ale až do té doby, kdy se v panství velhartickém uvázal don Martin Huerta, nikomu nebyli trnem v oku. Tím okamžikem však započalo mlynářovo pronásledování. Novému pánovi hlavně překáželo blízké svobodnické sousedství a proto rád vy ...
     
    Zobrazit celý text této pověsti

     
    Lidová pověst: Původ názvu „Velhartičtí syrovátníci“

    Z doby, kdy bylo ve Velharticích více hostinců a také více příležitostí ke škádlení nebo-li dobírání různou tou hospodskou latinou, pochází i výše uvedený název, který již patří do kulturní, či lépe nekulturní historie a ukazuje nám starého souseda jako veselého člověka, někdy až přes míru, který často šprýmoval a jak se říká „kořenil“ si tím mnohdy těžký život. Tyto, ovšemže lživé výmysly, ilustrují zašlou dobu a vydávají doklad o tom, že člověk rád hledal změnu proto, poněvadž se jemu dobře nevedlo.
    Primus Sobotka v knize Kratochvilné historie míst a měst státu čsl. zaznamenává na str. 134 o tom následující: Panský dvůr, blíže Velhartic poskytoval hojnost syrovátky, pro níž celé řady syrovátníků velhartických se džbánky a bandaskami putují. Aby si uspořili několik set kroků do dvorce, nechávají si nektar ten až do městečka pouštěti v trubách. „Syrovátníci“ však odmítají úsměšky ty říkajíce, že naopak oni syrovátku jakožto přebytek svého blahobytu přepouštějí po troubách do okolních vesnic „chrapounům“. Co se týče věžních hodin o jedné rafičce, tvrdí syrovátníci, že jsou tak chytří a důvtipní, že jim jedna ručička dostačí, aby na hodinách se vyznali, kdežto jiní ani se dvěma rafičkami nevědí kolik uhodilo.
    Velhartičtí neradi uvedené oslovení snášeli a zejména ne od svých sousedů v Horách M. Boží, kterým spláceli názvem „zlámaní“. Jisto jest, že tato oslovení nevedla k ničemu dobrému. Nenávist mezi oběma městečky vyvěrala z dávné minulosti, z dob kdy Velhartičtí se svojí vrchností Horské utiskovali, trvala do nedávné doby.
     

    Lidová pověst: Lidové chodby

    Každý hrad je v lidovém podání opředen tajnými chodbami, které vycházejí z hradu a jimiž obránci v poslední chvíli opouštěli hrad dobytý, aby zachovali holý život. Podle lidové tradice taková tajná chodba vede z hradu Velhartického směrem ke konínu a druhý tajná chodba má vésti z fary na hrad.
     

    Lidová pověst: O staré pustevně

    Naproti hradu na panském Borku je skála, které se až dosud říká „u Dědka“. na skále, kterou dal obíliti hrabě Sturmfeder, visel starý obrázek sv. Vintíře, patrona poustevníků, který někdo po r. 1918 rozbil. Podle lidového podání stávala pod touto skalou poustevna, v níž přebýval poustevník. Historických zpráv se o poustevníkovi pod hradem nezachovalo. Máme však historickou zprávu z r. 1584 o poustevníku u sv. Maří.
     

    Lidová pověst: Buškova vinice

    Slavný komorník krále Karla IV. Bušek z Velhartic napodobil svého pána tím, že u velhartického hradu prý osadil stráně vinnou révou. Tato stará pověst přivedla tajanovského pána Appeltauera na myšlenku založit „ve Škarpách“ u Tajanova vinici. Dosud je tam zachováná terasní zeď a zbytky terénní úpravy po vinici. Vinné révě se zde však nedařilo a proto ji majitel osázel ovocným stromovím.
     

    František Votava: O dobývání hradu r. 1511

    Sedlák Hána z Hrádku našel v Hrádku knížku, kterou odevzdal řídícímu učiteli Stupkovi a ten pak předal do sušického muzea. Tam bylo psáno o tom jak Švábové 14 dní obléhali hrad Velhartice. Úrodu kolem koňmi rozdupali. Po čtrnácti dnech měli na hradě pouze jednu svini, všechny ostatní zásoby byly již snědeny. Aby obležení oklamali nepřítele, svini zabili, na dvě poloviny rozsekali a jednu polovinu k oklamání nepřítele vhodili do tábora. Teprve potom Švábové (byli to Bavoráci) odtáhli, ale zanechali velikou škodu, neboť městečko zapálili „Na Shořelkách“, takže veliký díl městečka vyhořel. V té době zpustl mlýn, který stával v Hodkovicích u rybníka Chobota u sv. Maří Magdaleny.
     

    • Jan Neruda, Romance o Karlu IV.

    Král Karel s Buškem z Vilhartic
    teď zasedli si k dubovému stolu -
    ti dva už pili mnohou číši spolu
    a zapěli si z plných plic.
    „Nuž dej sem zlaté číše páže,
    a nalej vína - dolej výš -
    dnes, pane Bušku , čehos zvíš!“
    král Karel vesel káže.

    „Zde po tom víně, Bušku slyš,
    domácí slunce naše vloni hrálo -
    toť první víno, které v Čechách zrálo -
    aj tedy vzhůru, pijme již!“
    A pili - král však náhle prsknul -
    „To že je víno? Tenhle kvas?
    Vždyť křiví ústa, láme vaz!“
    a zlostně rukou mrsknul.

    „Eh - vezu révu z Burgund sem,“
    král dál a dál si v zlosti svojí vede,
    „a takovouhle peluň mně z ní svede
    ta velebená česká zem!
    Jsem přesvědčen, když broskve vsadím,
    že s ...
     

     

     
    Kulturní akce


    Nezobrazovat loňské akce ...

    • 20.04.2003  Amen   - představení s velikonoční tématikou v podání Š. Raka a A. Strejčka.
    • 10.05.2003 - 11.05.2003  Královský poklad   - živá expozice - historický příběh velhartického hradu v podání oživených prohlídek agenturi Altea production.
    • 21.06.2003 - 22.06.2003  Den poezie   - III. ročník v podání plzeňských studentů, seskupení Fenix.
    • 19.07.2003 13:00  Pohádkové odpoledne   - den pohádek v podání různých, divadelních souborů, začátek.
    • 09.08.2003 - 10.08.2003  Velhartický glejt   - středověké klání na velhartickém hradě, začátek 9:00.
    • 24.08.2003  Květinový den Hany Šebestové   - ukázky vazeb květin k různým příležitostem, módní přehlídky, květinová výzdoby v expozicích hradu.
    • 13.09.2003 - 14.09.2003  Werichův víkend   - akce k poctě J. Wericha a jeho humoru.
    • 25.10.2003 13:30  Zamykání hradu Velhartice   - V. ročník běhu o hradní klíč.
     
    Otevírací doba

    duben: sobota, neděle 900 - 1200, 1300 - 1600
    květen: denně kromě pondělí 900 - 1200, 1300 - 1700
    červen - srpen: denně kromě pondělí 900 - 1800
    září: denně kromě pondělí 900 - 1200, 1300 - 1700
    říjen: sobota, neděle 900 - 1200, 1300 - 1600

    Jindy pouze po předchozí dohodě.
    100% příplatek za prohlídku mimo otevírací dobu, 100% - 200% příplatek za prohlídku mimo sezonu.
     
    Vstupné

    Hrad: 35,- plné * 25,- důchodci, studenti, ZTP * 15,- děti od 6-ti-18-ti let. * 30,- cizojazyčný výklad * 15,- cizojazyčný text
    Zámek: 35,- plné * 25,- důchodci, studenti, ZTP * 15,- děti od 6-ti-18-ti let.
    Adiovizuální pořad o historii a obnově hradu: 15,- plné * zdarma děti do 18-ti let * zdarma cizojazyčná mutace k audioviz. Pořadu
     
    Prohlídkové okruhy

    Okruh hrad - prohlídka zříceniny hradu - Rajského paláce s vyhlídkou z mostu, obranné věže Putny, hradní cisterny a sklepů.Tento prohlídkový okruh Vám nabízí nahlédnout do středověkého života prostřednictvím šachové hry podle Tomáše Štítného ze Štítného. Nejvíce 45 návštěvníků, max. 50 min.
    Okruh zámek - prohlídka zámeckých renesančních interiérů, kde se dozvíte, jak se bavili lidé na venkovském šlechtickém sídle, jak trávili svůj čas a také něco o hrách, které se v tomto období hrály. Nejvíce 20 návštěvníků, max. 45 min.
    Audiovizuální pořad - promítací pořad v netypickém provedení, který vám popíše nejen zajímavou historii hradu, ale také to, jak se hrad stavebně zachraňoval. Max. 30 min.
     
    Doplňkové služby

    Pořádání svateb.
     
    Foto, kamera

    ne * ne
     
    Bez bariér

    ne
     
    Parkování

    300 m (zdarma) * 300 m (zdarma)
     
    Provozovatel

    Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
     
    Vlakbus

    Stanice bus: Velhartice (1 km)
    Stanice vlak: Kolinec (6 km)
    Vyhledat autobusové spojení
    Vyhledat vlakové spojení

     
     

      
     
     

     

     
     

     

     
     
     
       Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
     
       Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
       Všechna práva vyhrazena © 2000-2015