Největší zásluhu na vzniku celku dnes nazývaného Lednicko-valtickým areálem měl šlechtický rod Lichtenštejnů, který si v roce 1608 zvolil za sídlo své rezidence Valtice. V souladu s jejich kultivovaným chápáním úlohy vlastníka rozsáhlých statků tu vznikla výstavná zámecká sídla Valtice a Lednice s přilehlými zahradami a posléze přibyly drobné stavby ozvláštňující přirozeně modelovanou krajinu, uměle dotvářenou nově vysazovanými háji, zakládanými rybníky. Pro uskutečnění svých představ zřídili Lichtenštejni v Lednici projekční kancelář, v níž pod vedením stavebního ředitele pracovaly síly odborně vyškolené na vídeňské technice. Zde vznikaly často velmi radikální projekty na přestavby starších budov (tak tomu bylo v případě lednického zámku i projekty novostaveb, které zaplňovaly lednicko-valtickou krajinu od konce 18. století po celý následující věk. Některé časem zanikly, ty nejpozoruhodnější se však zachovaly podnes: Minaret - 62 metrů vysoká stavba z let 1797 až 1804, která slouží jako rozhledna po onom překrásném kousku země, romantická umělá zřícenina Janův hrad, Obelisk postavený roku 1798 na paměť uzavření míru mezi císařem Napoleonem a rakouským arcivévodou Karlem Ludvíkem Janem v Campo Formio, Lovecký zámeček stojící v místech, kde kdysi končily hony na zvěř, Rybniční zámeček z let 1814 až 1816, Hraniční zámeček umístěný na historické čáře rozhraničující území Moravy a Dolního Rakouska, Chrám Tří Grácií, Apollonův chrám, zemědělský statek Nový Dvůr, Kaple sv. Huberta, Dianin chrám zvaný též Rendez-vous, na samém okraji Valtic pak zámeček Belveder a kolonáda na Rajstně.
|
Detaily památky
