| |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 | Další >>
| | Jeden z nejvýznamějších gotických hradů v Čechách postaven Přemyslem Otakarem II. v letech 1264-78. Roku 1279 zde byl vězněn kralevic Václav II. se svou matkou Kunhutou. V roce 1350 byl vydán Karlem IV. zákaz oddělení hradu od královských držav, ale to porušil už jeho syn Václav IV. Po bitvě na Bílé Hoře byl hrad v majetku Albrechta z Valdštejna, který jej přebudoval na klášter, pak obsazen Švédy a od roku 1662 až do zrušení kláštera Josefem II. ... | |
| | Dnešní raně barokní zámek stojí na místě původně gotického hradu, který ve 40. letech 13. století založil Havel z významného severočeského rodu Markvarticů. Hrad sloužil k ochraně obchodní a vojenské stezky z Čech do Lužice. Markvarticové drželi hrad až do konce 14. století, poté byl ve vlastnictví Vartenberků. Za držení Vartenberků trpí hrad průtahy husitských vojsk, v roce 1427 byl dokonce husity dobit a zpustošen. V roce 1518 kupuje hrad Vilém z Illburka, za něhož tu pobýval i známý český kronikář Václav Hájek z Libočan. 16. století znamenalo pro lemberské panství období klidu a hospodářského rozvoje. Za Jindřicha Kurzpacha z Trachenberka byl původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Na počátku 17. století se stává vlastnictvím Pánů z Donína, za nichž tu kolem roku 1610 vznikl v hlavním renesančním paláci kazetový strop s 77 výjevy Ezopových bajek. Po bitvě na Bílé hoře byl Donínům majetek zkonfiskován a zámek získává císařský generál a vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna. Na Lemberku však příliš nepobýval a propůjčoval ho jako léno svým důstojníkům. Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 získal jeden z jeho důstojníků Jan Rudolf Breda zámek natrvalo. Bredové chtěli ze zámku vytvořit své reprezentativní sídlo a podle návrhů italského stavitele Nicolase Sebregondiho přestavěli zámek do dnešní barokní podoby. Přistavěli severní a východní křídlo, zámek byl opevněn hrotitými bastiony a hlavní dominantou se stala věž s cibulovou bání a sloupkovým ochozem. Interiéry byly vybaveny bohatým štukem a této doby pochází také tzv Zdislavina světnička připomínající manželku zakladatele hradu sv. Zdislavu z Lemberka. V roce 1726 kupují panství Gallasové, později Clam-Gallasové. Ti však pobývali většinu svého času v Praze nebo na Frýdlantě, na Lemberku již žádné stavební úpravy neprováděli a tak zámku zůstala jeho raně barokní podoba. Posledmí šlechtickou majitelkou byla princezna Gabriela Auesperková (rozená Clam-Gallasová), které byl v roce 1945 zámek zestátněn. | |
| | Na místě dnešního zámku stávala v 15. století tvrz. V 16. století zde byl postaven panský kamenný dům, který nesl název Sychrov. V době třicetileté války patřilo svijansko - sychrovské panství vévodovi Albrechtu z Valdštejna. Na sklonku 17. století zde rytířský rod Lamottů z Frintroppu nechal vystavět barokní zámek s vysokou věží. V letech 1740 - 1820 byl majetkem Valdštejnů z mnichovohradišťské větve. Nejvýznamnější etapa pro Sychrov začíná 30. ... | |
| | Mohutný, původně gotický hrad, upravený a rozšířený renesančně. Barokní, klasicistní a romantické úpravy. Kolem zámku rozlehlý park. ... | |
| | Hrad založen v 1. polovině 14. století, první zmínka pochází z roku 1385. Spravován Janem Zajícem z Házmburka. Na hradě se vystřídala celá řada majitelů. Od roku 1591 byl neobyvatelný. V roce 1892 koupil hrad Okrašlovací spolek v Turnově, který dal zpevnit zbývající zdi a zabránil využívání tesaných kvádrů na okolní stavby. Po zajištění bezpečnosti byl hrad zpřístupněn veřejnosti. | |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 | Další >>
|
