|
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 | Další >>
Kostel sv. Maří Magdalény, okres Prachatice |
| Kostel ve Čkyních, podle tvaru kamenného portálu raně gotický ze 13. stol., přestavěn koncem 18. a ve 2. pol. 19. stol. Objekt není běžně přístupný veřejnosti. |
| Ves Žumberk byla založena v polovině 13. století. Koncem 15. století zde byla vystavěna rozložitá kamenná pozdně gotická tvrz, jež dalšími úpravami koncem 16. a počátkem 17. století získala vzhled renesančního zámečku. Pravděpodobně v letech 1612-1618 nechal nový majitel žumberského panství Theobald Hock tvrz s historickým jádrem vesnice obehnat hradební zdí se šesti baštami. Od roku 1618 však na Žumberku již šlechta nesídlila. Z expozice např.: Dějiny tvrze a okolí a národopisně pojatá expozice lidového malovaného nábytku 18. a 19. století, především z typických národopisných oblastí jižních Čech. Selský nábytek je doplněn nábytkem panským, ukázkami skla, podmaleb na skle, keramiky, lidových plastik a dalšími exponáty. Ve dvou rekonstruovaných baštách je expozice z lapidária JčM (architektonické fragmenty, náhrobní kameny, zvony, aj.) | |
| Byl založen někdy kolem počátku 14. století, pravděpodobně Vítkem z Landštejna. Roku 1356 se zde uvádí Mikuláš z Borotína. Na jaře r. 1434 oblehli Borotín husité, ale hrad nedobyli. Po roce 1446 vlastnili panství Malovcové, z nichž někteří členové rodu se v letech 1618 - 1620 zúčastnili stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi. Roku 1623 získala hrad známá představitelka katolické strany Polyxena z Lobkovic. Válečnými událostmi poničený hra ... | |
| Před založením Nových Hradů se nacházel v těchto končinách pouze neprostupný pohraniční prales, spadající do vitorazského panství. Nové Hrady vznikly jako strážní hrad s přilehlou osadou na vitorazské stezce, vedoucí původně z Doudleb přes Trhové Sviny a Žár do rakouské Weitry. První písemná zmínka o Nových Hradech pochází z listiny datované 21. května 1279, kde je mezi svědky uveden také Hogyrius de Gretzen, neboli Ojíř z Nového hradu, příslušní ... | |
| K výstavbě nové rodové hrobky dala podnět kněžna Eleonora Schwarzenbergová. Původní rodové pohřebiště v nedalekém kostelíku sv. Jiljí již nevyhovovalo jak prostorově, tak zpřísněnými hygienickými předpisy. Podle nich se musel provést pohřeb do země, nebude – li prostor hrobky důsledně oddělen od sakrálního prostoru kostela, zajištěno samostatné odvětrání a tělo zemřelého nabalzamováno před vložením do dvouplášťové rakve.
Původní ... | |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 | Další >>
|