| |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 | Další >>
| | Zřícenina hradu 2,5 km jižně od obce Vír, založeného na konci 13. století Pernštejny. Od roku 1403 připomínán již jako pustý. Z hradu byly zachovány zbytky příkopu, věže, hradeb a základového zdiva paláce. | |
| | Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnohé z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp. Zámecká instalace nabízí v základním prohlídkovém okruhu návštěvu honosných renesančních sálů s dřevěnými kazetovými stropy. Jsou to tzv. Zlatý, Modrý, Divadelní a Rytířský sál i obdobně upravené chodby. Druhou prohlídkovou trasou k dispozici navštěvníkům je trasa B. Jsou to obytné místnosti posledních majitelů do roku 1945. rovněž jejich zařízení je upraveno do tehdejší podoby. | |
| | Hrad, který byl východiskem a základnou skvělého vzestupu mocného rodu pánů z Pernštejna, vznikl v polovině 13. století a byl přebudován a rozšiřován až do poloviny 16. století. Původní jednoduchá bergfritová dispozice se tak ztrácí ve spleti pozdějších přístaveb, které působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. Tato pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu nebyla dotčena pozdějšími přestavbami a je ojedinělým dokladem organických ... | |
| | Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých hradů. Byl vystavěn na počátku 14. století Raimundem z Lichtemburka nedaleko Německého (dnes Havlíčkova) Brodu. Ve 14. století pak hrad patřil Janu Lucemburskému, Jindřichovi z Lipé, Karlovi IV., aj. Roku 1417 byli v hradní kapli vysvěceni za Čeňka z Vartenberka první husitští kněží. Po třicetileté válce hrad chátral a jeho význam upadal. Z expozice např.: Velká věž s hradní zbrojnicí, archeologická expozice s proslulou sbírkou gotických kamnových kachlů z 15. a 16. století., vyhlídková terasa, hradní kaple a sklepení s velkolepou starou klenutou hodovní síní, vězením, mučírnou, lednicí a hlubokou ve skále vylámanou studnou. | |
| | Zámek ve své renesanční podobě byl přestavěn v létech 1565-1578 moravskými pány ze Žerotína na místě starého hradu ze 13.století. Po roce 1583 dědí náměšťské panství Jan Diviš ze Žerotína, bratr známého Karla Staršího ze Žerotína, jenž po dobu jeho nezletilosti náměšťsko spravuje. V této době je náměšťsko významným střediskem kulturního a společenského života na Moravě. Čeští bratři si zde zřizují sbor a již dříve zde byla vybudována utrakvistická tiskárna, která roku 1533 vytiskla první českou gramatiku a r. 1535 první český slabikář. V pobělohorské době prodává Karel Starší ze Žerotína náměšťsko, které zdědil po svém bratrovi, císařskému generálu Albrechtu z Valdštějna. Poté ho vlastní rod Werdenbergů, Adrián z Enkenvoirtu, Kufštejni a Haugwitzové kteří žili na zámku do r. 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a zámek rozsáhle upraven pro letní sídlo prezidenta na Moravě, zejména v prvním patře. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze krátce v r. 1947. Vzhledem k prostorným a světlým sálům, které zde byly k dispozici, rozhodla Státní památková správa v roce 1949 umístit sem tématickou instalaci závěsných koberců. | |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 | Další >>
|
