|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Janův hrad – romantická napodobenina zříceniny starého hradu. Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky později (1808) jeho o rok mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna. Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu, který se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. Tento areál vznikal postupně, dá se říci, v průběhu staletí. Už od konce středověku směřoval zájem Lichtenštejnů na původně bažinaté a častými záplavami postihované okolí Lednice. Postupem doby byl soustavnou a cílevědomou kultivační činností vytvořen přírodní park, jenž se rozprostírá na katastru obec Lednice a pokračuje přes Valtice ke státní hranici. Stavbou silnice, započaté roku 1715 a spojující Valtice s Lednicí, byla vytvořena osa celé oblasti. Takřka ve středu krajiny leží tři velké rybníky – Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. V celém areálu pak nacházíme drobné, architektonicky cenné stavby. Od konce 18. století se původní park kolem zámku rozšiřoval do okolí a vznikají první drobné stavby (roku 1794 – Chrám slunce, roku 1975 – Čínský pavilon, roku 1798 – Obelisk na památku míru uzavřeného mezi Francií a Rakouskem a v letech 1798 – 1802 – Minaret, buduje se chrám Múz, Holandská rybárna s přístavem a divadlo). Dnes můžeme obdivovat pouze Minaret a Obelisk. V letech 1805 – 1811 došlo na romantickou úpravu parku, jež trvala až do poloviny 19. století. Do tohoto období spadá i vybudování Maurské vodárny, Římského akvaduktu a také Janova hradu. Janův hrad byl vybudován na okraji Lednicko-valtického areálu u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček – shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí, po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného. Janův hrad byl původně navržen daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. Na přelomu 18. a 19. století, v období romantismu, se stalo módou budovat si v parcích tzv. umělé zříceniny – napodobeniny starých rozpadajících se hradů. Většinou šlo pouze o věž s částí zdi (př. Uherčice v okrese Znojmo). Janův hrad je jedinečný svojí velikostí a svým praktickým využíváním. Stavba je v podstatě tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich na jiném půdorysu. Věže jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, jež na zevní straně nesou ochozy prvého patra. Čtvrtou stranu nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku. V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích pak jsou salonky. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži. Stavba Janova hradu je zajímavá i tím, že se nachází v podmáčeném terénu s vysokým stavem spodních vod. Proto byly nejprve do země zatlučeny dubové piloty, na nich vytvořen rošt z dubového dřeva a teprve potom se stavěl samotný hrad. Dámské salonky získaly svůj název od toho, že sloužily při hostinách pouze pro dámy. Podle tehdejší etikety se hostiny po honech konaly pouze pro pány - ti pak hodovali v Rytířském sále a dámy byly odsunuty do vedlejších salonků. Zajímavé jsou i krby v nich. Jsou totiž bez komínů. Dříve do krbů zezadu z ochozů vedla dvířka, kterými se do nich vsunula velká porcelánová nádoba plná rozžhaveného dřevěného uhlí, těmi se místnosti temperovaly. Hlavní sál žádné vytápění neměl, pánové ho pri hostině nepotřebovali. Dvě samostatné věže - severní a východní - sloužily v přízemí jako konírna a psinec. V prvních patrech se nacházely odpočinkové salonky pro ty, kteří se během oslavy unavili natolik, že odpočinek potřebovali. Do nádvoří byla vestavěna dřevěná stáj pro vzácného arabského koně knížete. K opékání ulovené zvěře sloužilo na nádvoří osm velkých ohnišť. Na Janově hradě probíhají svatební obřady, které zde organizuje Městský úřad v Podivíně. Každoročně se na Janově hradě koná "Countryfestival". Nádvoří hradu je využíváno pro různé "historické slavnosti, rauty a hostiny. |
||
|
