- Adamovo stavení - Klasická zámecká expozice, připomínající tři rody, vládnoucí na Jindřichově Hradci. Návštěvník je na schodišti seznámen s legendou o Dělení růží - dělbě majetku mezi syny Vítka z Prčice.
- Pážecí pokoj - Se skříní, zdobenou řezbami Mistra I.P., jsou alianční znaky pánů z Hradce a jejich manželek. Připomínán je zde Adam I. z Hradce, který dal postavit tzv. Královský palác a vyzdobit ho portréty českých panovníků.
- Ložnice Adama II. - Připomíná svým vybavením velkého stavebníka a posledního vladaře z rodu pánů z Hradce. Na posteli je unikátní vyšívaná pokrývka z výbavy Kateřiny z Monfortu, jeho manželky.
- Pracovna Viléma Slavaty - Jsou zde mimo historizujícího nábytku velmi zajímavé portréty příslušníků poslední generace pánů z Hradce, jejichž dědicem se Vilém Slavata stal sňatkem s Lucií Otýlií z Hradce. Slavnostní portréty obou manželů jsou soudobé kopie ze 17. století.
- Předpokoj - Se zachovalým kazetovým stropem, vytvořeným roku 1582 truhlářem Deschnerem a vymalovaný Raimundem Paulem, patří k několika málo původním renesančním pokojům, které při požáru zámku nebyly zničeny. Předpokoji dominuje obraz "Zázračné zachránění českých místodržících", připomínající události z roku 1618, které předznamenaly třicetiletou válku.
- Černínská jídelna - Představuje unikátní jídelní soubor z habánské majoliky, který byl postupně doplňován po celé 17. století. Jídelnu doplňuje bruselská tapiserie, znázorňující jeden ze sedmi divů světa - Kolos Rhodský.
- Rožmberskou chodbou - S portréty blízkých příbuzných pánů z Hradce Rožmberků a portréty pozdějších majitelů zámku Slavatů se prochází do Černínské jídelny. Tato místnost tvořila v minulosti spolu s vedlejším sálem tzv. dolní tabulnici, nenávratně poškozenou požárem v roce 1773. Při stavebních úpravách v minulém století byla tabulnice předělena příčkou. V jídelně jsou dnes vzácné závěsné obrazy, pocházející z proslulé Černínské obrazárny. V průčelí je zavěšen největší obraz v jižních Čechách, zobrazující bitvu křesťanů s Turky, dílo Salvatora Rosy.
- Gobelínovém pokoji - Je zavěšen gobelín s navarrskými a bourbonskými znaky, tkaný podle kartonu malíře Charlese Lebruna, prvního ředitele královské manufaktury Gobelinů v Paříži.
- Věžní salon - Je vybaven druhorokokovým nábytkem. V nástěnné výzdobě salonu se projevují exotické inspirace, charakteristické pro toto období.
- Pokoj Evžena Černína - Je vyzdoben portréty jeho rodiny od Františka Tkadlíka. Elektrické rozvody v této místnosti jsou vzácnou technickou památkou. Elektroinstalaci zde provedl v letech 1886 a 1887 český vynálezce a elektrotechnik František Křižík.
- Modrá pracovna a Předpokoj - Sloužily v minulém století jako pokoje pro hosty. Jsou vybaveny empírovým nábytkem a na zdech visí tehdy tak oblíbené veduty.
- Kapli sv. Ducha - Kaple, přestavěná Františkem Maxmiliánem Kaňkou v letech 1709 a 1710, byla vybavena třemi oltáři s obrazy Michala Resche mladšího. Královský sál se třemi poli síťové klenby dal pravděpodobně postavit Adam I. z Hradce. Později, po přepažení, byl v prostorách Královského paláce umístěn soubor fiktivních portrétů českých panovníků. Dnes jsou zde vystaveny kopie původních hradeckých originálů od francouzského emigranta Laboriera.
- Místnost s krbem - Patřila původně ke Královskému sálu. Vlašským komínem dal místnost opatřit roku 1559 Jáchym z Hradce.
- Místnost před kůrem - Původní kapli, byly postaveny varhany vytvořené v letech 1769 až 1774 dačickým varhanářem Josefem Horákem.
- Místnost před legendou - Patřila ve středověku k panskému obydlí a původně byla celá pokrytá nástěnnou malbou, kterou ve všech třech následujících místnostech provedl roku 1564 malíř z Bystřice.
- Legenda sv. Jiří - Patří k nejvýznamnějším gotickým památkám tohoto druhu. Výjimečnou malířskou výzdobu této místnosti dal roku 1338 pořídit Oldřich III. z Hradce. V několika vyprávěcích pásech zachycuje výmalba složitý příběh ze života sv. Jiří. Pod pásy s legendou jsou vymalovány štíty se znaky českých pánů, pravděpodobně účastníků křížového tažení krále Jana Lucemburského proti pohanským Prusům v roce 1336.
Místnost s válcovým krbem a Místnost s valenou klenbou patřily dámské části šlechtického dvora - Fraucimoru, stejně jako sousední Místnost u Madony. Dnes je v této prostoře umístěna vzácné dílo české pozdně gotické malby - Madona z Jindřichova Hradce, datovaná do období po roce 1460.
- Malé arkády - Dílo Antonia Comety z roku 1591. Z arkád se naskýtá pohled na třetí nádvoří. Po krátkém výkladu o jednotlivých fázích výstavby nádvoří vchází návštěvník branou pod Malými arkádami do bývalého parkánu s Červenou věží, zvanou Menhartka. Přízemí Červené věže bylo v 16. století upraveno na hradní kuchyni, se kterou je spojována pověst o Bílé paní, která zde vařila na Zelený čtvrtek sladkou kaši. Tento zvyk byl zachován až do 18. století, kdy bylo "krmení chudých" zrušeno a Černínové zřídili místo toho fundaci pro nejchudší poddané.
- Knihovna - S původními knihovními skříněmi z loveckého zámku v Jemčině je návštěvník seznámen s vybudováním jemčinské obory po obrovském požáru v roce 1790, který trval osm dní a kdy většina lesa vyhořela. V knihovně je vystaven portrét Jana Rudolfa Černína, který dal prostřednictvím lesmistra Wachtela oboru moderně obnovit a znovu vysázet.
- Chodba se psy - Připomíná slavné období parforsních honů 18. století. Kolekci psích portrétů vymaloval pro Františka Josefa Černína a jeho manželku Marii Isabelu malíř Petr Václav Berger.
- Pokoj s grafikami a malá ložnice - Jsou vybaveny klasicistním nábytkem v jednotném stylu s ostatními doplňky - obrazovými rámy, paravany i svítidly.
- Velká ložnice - Připomíná pronikání osvícenské filosofie do života šlechtické společnosti druhé poloviny 18. století. Po stranách dveří jsou portréty Marie Terezie a její dcery Marie Antoinetty.
- Jemčinská jídelna - Nese svůj název podle portrétů rodiny Prokopa Vojtěcha Černína, stavitele jemčinského zámku. Po dokončení Jemčiny se do nového zámku přesunul veškerý společenský život černínské rodiny.
- U Mečíře - Byla pojmenována podle architekta Mečíře, který zachytil původní vybavení této pracovny ve svém grafickém listu
- Věžový salón - Byl zařízen jako dámská pracovna křehkým klasicistním nábytkem a grafickými listy z cest po Evropě.
- Černínská obrazárna - Je portrétní galerií rodiny Černínů od zakladatele slavné sbírky obrazů Jana Humprechta Černína a jeho manželky Diany Gazoldo až po Františka Josefa Černína, za jehož vlády dosáhla Černínská obrazárna největšího rozkvětu. K vybavení místnosti patří i kulečník, oblíbená hra krále Ludvíka XIV.
- Rondel - Návrh hudebního pavilonu vypracoval rožmberský stavitel Baldassare Maggi z Arogna a od roku 1592 stavbu řídil kameník Antonio Cometta. Výzdoba Rondelu měla podtrhnout fiktivní rodokmen stavebníka Adama II. z Hradce, sahající až k Adamovi z ráje a navodit spolu se sousedící zahradou a arkádami představu rajské zahrady.
- Španělské křídlo - Po rozsáhlých opravách slouží Španělské křídlo ke kulturním akcím města i regionu. V prostorách Rytířského sálu bývají instalovány příležitostné výstavy.
- Hladomorna - Při výstupu po 142 schodech si návštěvník může z ochozu věže prohlédnout město Jindřichův Hradec a blízké okolí.
|
