Na tomto místě bylo založeno, patrně koncem 10. století jedním z přemyslovských knížat jménem Boleslav, hradiště. V dalších staletích zde sídlili kasteláni jako představitelé panovnické moci. Po roce 1320 hradiště bylo přestavěno na gotický hrad, který přešel do rukou pánů z Michalovic. V roce 1334 ku hradu přeneseno z tzv. Podolce město. Na přelomu 15. a 16.století, za Tovačovských z Cimburka přestavěn v pozdně gotickém stylu, v polovině 16.století za Krajířů z Krajku přebudován na renesanční zámek. Za 30-leté války opuštěn, postupně chátral. V letech 1749-1783 zásadně přestavěn na kasárna, tehdy nabyl v podstatě dnešní podoby. Rakouská a československá armáda zde sídlila až do roku1952, s výjimkou let nacistické okupace, kdy zde dočasně byl internační tábor pro židovské občany. Později zde byl umístěn sklad textilu a od roku 1972 slouží areál hradu potřebám Okresního muzea. Od roku 1977 probíhala generální rekonstrukce, která však byla ukončena až v roce 1997. Většinu objektů zaujímají depozitáře, dílny, kanceláře a zejména výstavní prostory Okresního muzea. V areálu hradu sídlí také Státní okresní archiv. Nyní zde můžeme shlédnout stálou expozice „Památky minulosti“, která představuje průřez historickými a národopisnými sbírkami Okresního muzea. Archeologická a národopisná část jsou pojaty regionálně, zatímco u historických sbírek při výběru exponátů převažovalo hledisko historické a umělecké hodnoty a kvality. Expozice je rozvržena do osmi sálů: pravěk a středověk, 17. a 18.století, 19.století, 20.století, resp. interiér venkovského domu, řemesla a domácí potřeby, kroje a jejich součásti a zemědělství a lidová architektura.
K nejcennějším vystaveným předmětům patří keltské šperky a zbraně, pozdně barokní saský cín, zlaté i tylové čepce a malované skříně.
Ve výstavní síni probíhají krátkodobé výstavy ze sbírek muzea, příležitostné, tématické a výtvarné.
|
- Ukázky grafiky, keramiky a exponátů z majoliky - Výstava představuje reprezentační výběr ze tří bohatých a cenných fondů. Grafická sbírka je prezentována jednak prostřednictvím ukázek krajinářské tvorby z 18. a z 1.poloviny 19. století, jednak několika "kreslířskými školami", tedy zjednodušenými vzory a návody, které měly za úkol napomoci při výuce kreslení zejména nezletilým i dospělým žákům ve šlechtických a bohatších měšťanských rodinách. Chybět nebudou ani drobné rytiny, které ve stejné době zdobily hromadně tištěné a rozšiřované modlitby k Panně Marii i k českým světcům a pamětní tisky, vydávané k významným církevním událostem a svátkům. Vystavené cínové předměty by měly reprezentovat celou škálu dekorativního a užitkového zboží z období od konce 16. do poloviny 19. století. Vedle běžného vybavení měšťanských domácností, tj. talířů, mís, konvic, lžic a naběraček, slánek, svícnů atd., mohou návštěvníci zhlédnout také honosnější nádoby s rytým dekorem, převážně cechovního původu. Nechybějí ani ukázky tzv. střeleckých talířů, jejichž produkcí prosluli ve 2. polovině 18. století zejména cínaři v Žitavě. Chrámové náčiní představují konvičky na mešní víno, nádobky na "věčné světlo", kropenky a zejména velké oltářní svícny.
Pokud jde o sbírku keramiky, ponechali jsme tentokrát stranou porcelánové předměty, které byly vystaveny před dvěma lety, a soustředili jsme pozornost na výrobky z kameniny a z majoliky. Většina kameninových nádob, talířů a mís pochází z produkce českých manufaktur z 1. poloviny 19. století, najdeme zde však i typickou "tvrdou" německou kameninu ze 17. a 18. století, zejména charakteristické holby a konvice s modrošedým či hnědým dekorem a bohatě tvarovaným cínovým víčkem.
Také část exponátů, vyrobených z majoliky, je německé a především saské provenience, nechybí však ani habánská majolika z jižní Moravy a jižního Slovenska, třebaže se její vznik datuje již do pozdního období 18. a počátku 19. století. Typický malovaný dekor v nádherných pastelových barvách je doslova pastvou pro oči všech návštěvníků.
Umělecko-průmyslové sbírky mladoboleslavského muzea, jejichž součástí jsou i vystavené exponáty, pocházejí převážně z hromadných darů místních občanů či rodáků. Nejrozsáhlejší z nich věnoval v roce 1912 pražský průmyslník Vilém Fröhlich. Nejhodnotnější část cínových předmětů však patřila k majetku, který byl zabaven nacistickým funkcionářům, zatčeným v Mladé Boleslavi v květnu 1945.
- Paměť města - Expozice, která částečně navazuje na úspěšnou a mezi mladoboleslavskými občany a zejména školní mládeží již bezpochyby dostatečně známou instalaci "Templum historicum et archaeologicum Boleslaviensis", je rozprostřena na ploše všech výstavních sálů v prvním poschodí tzv.Josefínského křídla hradu, tedy v místech, kde od roku 1991 do letošního jara mohli návštěvníci zhlédnout historickou část expozice "Památky minulosti".
Právě provizorní charakter uvedené dřívější expozice, její technická nedokonalost a v neposlední řadě také pouze okrajová souvislost s městem a regionem vedly pracovníky muzea k rozhodnutí vytvořit zcela novou instalaci, zaměřenou na dějiny města. Pracovní tým, který se na přípravě a realizaci expozice podílel, tentokrát kromě odborníků na historii zahrnoval i výtvarníky, truhláře, elektrikáře a zástupce dalších oborů a řemesel, takže bylo k celému projektu přistoupit systematicky, podle osvědčených muzeologických zásad.
Nač se tedy návštěvníci muzea mohou těšit? První část expozice je věnována historii mladoboleslavského hradu, a to jak jeho stavebnímu vývoji, tak i využití, které se průběhu staletí výrazně měnilo. Připomenuto je zejména dvousetleté období, kdy hrad sloužil několika armádám jako kasárna.
Protože posledních třicet let je areál hradu využíván pro potřeby muzea, nechybí v expozici ani úsek, zaměřený jednak na dějiny muzejnictví v Mladé Boleslavi, jednak na činnost muzea a každodenní práci jeho zaměstnanců. Stejně jako v dalších částech expozice je i zde vše prezentováno převážně prostřednictvím originálních sbírkových předmětů a zajímavých obrazových i písemných dokumentů, přičemž "ploché" exponáty a zejména doprovodné texty jsou omezeny na minimum.
V dalším sále se návštěvníci seznámí se stavebním vývojem Mladé Boleslavi a také s historií fungování města jako svébytného správního i samosprávného celku. Přestože k těmto tématům nebylo jednoduché najít atraktivní a návštěvnicky zajímavé exponáty, věříme, že se nám to podařilo.
Bohatý společenský a zejména spolkový život v 19. a na počátku 20.století přibližuje expozice ve třetí místnosti. Na ni navazuje úsek, věnovaný historii mladoboleslavského školství, opět s důrazem na období 19.století, které znamenalo zásadní přelom v přístupu ke vzdělání.
Bohatě a -jak věříme - i přitažlivě je v expozici zastoupen další významný jev v dějinách města v 18. a zejména v 19.století - rychlý rozvoj průmyslu a živností. Řada cenných předmětů i dokumentů provede návštěvníky složitým vývojem od vrcholného období cechovního řemesla až po definitivní vítězství továrního způsobu výroby.
Závěr expozice tvoří ukázky vybavení měšťanských bytů v tomtéž časovém období včetně kuchyňského náčiní a drobného nábytku.
Součástí expozice je rovněž sál pro dlouhodobé výstavy a malá místnost pro "minivýstavky", která bude věnována ukázkám drobných, ale pro návštěvníky bezpochyby přitažlivých sbírkových fondů. Jako první zde budou prezentovány historické fotografické přístroje z období od konce 19. století do 30. let 20. století a stará zvuková technika představená v řadě typů od mechanických hracích strojků přes fonograf až po gramofon.
Muzeum Mladoboleslavska začíná také s novou koncepcí výstav. Mimo krátkodobých, jejichž počet se každoročně pohybuje kolem pěti a pro něž nadále bude sloužit menší výstavní místnost v přízemí, budou v nově vybaveném výstavním sále probíhat dlouhodobé tematické výstavy. První z nich s názvem "Baroko v Pojizeří" by měla návštěvníkům ukázat především umělecká díla a výrobky uměleckých řemesel od poloviny 17. do sklonku 18. století. Vystaven bude mj. i soubor plastik z dílny kosmonoské rodiny Jelínků, která po celé 18. století dodávala umělecká díla jak k výzdobě kostelů, tak i kamenné sochy k venkovní instalaci nejen na Mladoboleslavsko, ale do celých severovýchodních Čech. Dále budou prezentovány dobové tisky, nábytek, výtvarná díla či ukázky dovednosti uměleckých řemeslníků. K dokreslení dobové atmosféry vhodně poslouží i několik originálních dobových písemností.
|
