Zámek ve své renesanční podobě byl přestavěn v létech 1565- 1578 moravskými pány ze Žerotína na místě starého hradu ze 13. století. Hrad, z něhož se zachovala obranná kruhová věž a části hradebního zdiva, stával na místě nynějšího severovýchodního rohu zámku.
Po roce 1583 dědí náměšťské panství, které se v této době skládá ze 40 drobnějších statků, Jan Diviš ze Žerotína, bratr známého Karla Staršího ze Žerotína, jenž po dobu jeho nezletilosti náměšťsko spravuje. V této době je náměšťsko významným střediskem kulturního a společenského života na Moravě. Čeští bratři si zde zřizují sbor a již dříve zde byla vybudována utrakvistická tiskárna, která roku 1533 vytiskla první českou gramatiku a r. 1535 první český slabikář. V pobělohorské době prodává Karel Starší ze Žerotína náměšťsko, které zdědil po svém bratrovi, císařskému generálu Albrechtu z Valdštějna. Ten panství vzápětí přenechává Werdenbergům, kteří drželi panství do r. 1733, kdy je získává Adrián z Enkenvoirtu. Již za 10 let je kupují Kufštejni a ti pak r.1752 prodávají Haugwitzům. Hraběcí rod Haugwitzů žil na zámku do r. 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a zámek rozsáhle upraven pro letní sídlo prezidenta na Moravě, zejména v prvním patře. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze krátce v r. 1947.
Vzhledem k prostorným a světlým sálům, které zde byly k dispozici, rozhodla Státní památková správa v roce 1949 umístit sem tématickou instalaci závěsných koberců. |
