![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() ![]() ![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() Z historie Nového Dvora Nový Dvůr byl v dřevěné podobě vystavěn ještě před rokem 1554 jako náhrada za starý dvůr, který stál v Kyšperku (dnes Letohrad), na místě dnešního zámku, kde v roce 1554 držitelé žampašského panství Žampachové z Potštejna vystavěli tvrz, do které přesídlili z hradu Žampachu. Náhradní dvůr byl vystavěn na vyvýšenině za bažinami východním směrem od tvrze. Byl nazván Novým Dvorem, jelikož nahrazoval ten starý na náměstí. Tehdy byl s největší pravděpodobností dřevěný s pevnými kamennými sklepy na kterých stál. Podoba ani původní rozsah není znám. Asi v roce 1740 začal majitel, tehdy již samostatného panství Kyšperk Jan Vincenc hrabě Breda ze Špandavy, dvůr přestavovat a zřejmě i rozšiřovat. Dřevěné části byly úplně zbořeny a ve slohu baroka postaveny nové z kamene a pískovce. Umístění dnešních kamenných sklepů v budově sýpky naznačuje, že zůstaly původní z let 1550, pouze byly přezděny zřejmě propadlé klenby cihlami. Rovněž studna, která svým obvodem zasahuje do obvodové zdi sýpky, je také s největší pravděpodobností původní. Její celková hloubka pod terén je nyní 9,2 m a výška vodního sloupce 6 metrů. Přestavba celého areálu dvora byla dokončena roku 1750 vztyčením vstupního portálu hlavní dvorní brány, na které je uveden letopočet a umístěn erb rodu Bredů. V celém Novém Dvoře dominuje velká barokní sýpka a naproti ní barokní dům se slohovým průčelím. V tomto domě žil Josef Štolovský, justiciár a později vrchní na panství Kyšperk – zeť Františka Vladislava Heka, který v roce 1847 v novém dvoře zemřel. Po barokní přestavbě byl do administrativní části dvora přesunut celý vrchnostenský úřad panství, který sídlil do té doby na zámku. Další část dvora tvořily stodoly, maštale, kočárovna a fronta domů za barokním štítem, kde bydleli vrchnostenští úředníci. Po zrušení panské správy na panstvích a utvoření správ velkostatků v roce 1849 došlo v Novém Dvoře k mírnému poklesu stavu zvířectva a následnému zrušení vrchnostenského úřadu. Parcelace dvora byla provedena součastně se dvory na Orlici a ve Verměřovicích v roce 1922. V roce 1946 byl celý velkostatek konfiskován podle dekretu presidenta ČSR dr. Beneše. Sýpka pak byla využívána jako sklad obilí a v roce 1965 velmi poškozena vestavěním osmi obilných sil. Součastní majitelé (Pavel a Drahomíra Taclovi) zde provádějí od podzimu roku 1996 rekonstrukci a přestavbu na Společenské centrum (sklepní vinárna, restaurace na terase, restaurace se společenským sálem, výstavní síň, muzeum řemesel). Po dokončení oprav zdiva a střechy, podzemních a přízemních prostor byla v nové vinárně uskutečněna po 250 letech první společenská akce - zlatá svatba rodičů majitele. Rok 1999 tak zahájil ve staleté historii této mohutné sýpky novou epochu využívání starobylé budovy způsobem, o jakém se hraběti Bredovi ani nesnilo. Na jaře r. 1999 pak byla zahradní restaurace a vinárna otevřena pro veřejnost. V září téhož roku provedena stavba nadzemní části studny. V roce 2000 bylo otevřeno Museum řemesel a v roce 2001 restaurace na sýpce. |
||
|