Pivovarské muzeum, Plzeň
Vítáme Vás HistorieExpoziceAkcePohledniceUbytování Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Pohlednice
Pošlete svým známým elektronickou pohlednici, např. tuto:
 
Pivovarské muzeum, Plzeň, Hvozd
 
Poslat tuto pohlednici

 
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20958)
Ne  (4468)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
Jedno z nejstarších muzeí svého druhu na světě je pro veřejnost otevřeno již 43 let. Právovárečný dům, ve kterém muzeum sídlí, je mimořádnou historickou památkou celosvětového významu. Souhrou šťastných náhod se dům dochoval ve své původní podobě, proto si zde mohou návštěvníci prohlédnout gotickou sladovnu se studnou, hvozd na sušení sladu, valečku, lednici, dvoúrovňové sklepy i prostory bývalého šenku.
 
Stovky unikátních exponátů dokládají historii vaření piva a kulturu pití piva od nepaměti po současnost. Výroba piva je v muzeu popisována od kolébky pivovarnictví ve starověké Mezopotámii až do 20.století. Vývoj kultury pití piva je demonstrován na dvou odlišných typech hospod - venkovské z 19. století a měšťanské z počátku 20. století. Mimo stálé expozice je otevřena celoročně i galerie, ve které se střídají výstavy známých malířů, kreslířů a fotografů.
 
Muzeum ročně navštíví přibližně 35 000 návštěvníků.
 
Historie objektu, ve kterém sídlí Pivovarské muzeum je značně složitá. První písemná zmínka pochází z roku 1492, i když nelze vyloučit původ značně starší.
 
První vlastník, kterého dokládají písemné prameny, se jmenoval Matěj Kútský. Více podrobností o funkci budovy se dozvídáme ze zprávy z 8. června 1520, kdy dům kupuje Matúš Sladovník, který s budovou zakoupil i sudovinu.
 
Matúš Sladovník dům prodává v roce 1545 a poté ho vlastní za sebou několik majitelů, až v roce 1628 se dozvídáme, že dům se sladovnou je ve velmi špatném stavu a potřebuje nutně opravu. Sladovna ale sloužila dál a na konci 17. století tady zřejmě funguje i kovárna. V 18. století dům vlastní rodina Raylů, kteří se rozhodli ke své původní profesi provazníků připojit i výnosnější a váženější sladovnictví.
 
V roce 1742, za francouzské okupace Plzně, vypukl uvnitř města velký požár, který však náš dům nepostihl. Na počátku 19. století kupuje dům Martin Kestřánek, který uskutečnil v roce 1829 rozsáhlou přestavbu do dnešní podoby. Za Kestřánka sladovna a snad i pivovar utěšeně prosperovaly. Poloha zde byla pro výrobu sladu výhodná, neboť v těsné blízkosti, za hradbami na levém břehu Mlýnského potoka, se nacházelo hned několik pivovarů. Ve 30. a 40. letech 19. století se postupně bořily městské hradby. Dlouhá ulice se otevřela ven do Otakarových sadů, vybudovaných namísto valů a parkánů v roce 1845, což ještě ulehčilo přepravu sladu. Za vlády mladších Kestřánků se však začalo ukazovat, že doba malých sladoven a pivovarů uvnitř města nenávratně končí a že budoucnost patří velkým továrním provozům, kde by se pivo dalo vyrábět modernější technologií tzv. spodního kvašení.
 
V roce 1868 byla sladovna v novinách nabízena k pronajmutí a od té doby pravděpodobně sloužila k jiným než sladovnickým účelům. Nejprve zde fungovala truhlářská dílna a poté sušárna surových kůží, která zápachem zamořovala celé okolí. Ve 30. letech 20. století byla v domě vyhlášená Tázlerova pivnice. Poté dům přecházel z majitele na majitele, až ho po druhé světové válce získal stát.
 
Již v roce 1929 vznikla mezi právovárečnými měšťany myšlenka založit v Plzni pivovarské muzeum a záhy byl ustanoven přípravný výbor, který sbíral historické předměty a doklady o vaření piva. Válka ale tutu činnost na dlouho přerušila.
 
V roce 1955 se v rámci umožnění volného přístupu ke starým hradbám jednalo o zboření dvorního traktu - sladovny, proti čemuž se naštěstí postavil plzeňský konzervátor prof. Jaromír Kovář, který vysoko ocenil památkovou cenu budovy, navrhl její restaurování v celém rozsahu a použití k muzejním účelům. Společně se zapáleným památkářským aktivistou Janem Hejtmánkem a pivovarským odborníkem Františkem Hlaváčkem začali prosazovat záchranu vzácné památky a posledního symbolu starého pivovarnictví.
 
Objekt byl vyklizen, upraven a vybaven exponáty. 8. května 1959 bylo muzeum na počest 100 výročí ochranné známky "Plzeňské pivo" slavnostně otevřeno.
 
Základním fondem expozice se staly předměty, které členové muzejního výboru nashromáždili z darů starých měšťanských rodin a z pivovarů v Plzni a jejím okolí. Získáním vhodných prostor se mohla sbírkotvorná činnost rozvíjet systematicky a s potřebným odborným zpracováním, takže muzeum dnes vlastní významné a často ojedinělé doklady o výrobě piva a přidružených profesích.
 
Na přelomu let 1991 - 92 bylo muzeum rekonstruováno a modernizováno a vytvořena nová expozice muzejních sbírek. Veškeré náklady hradil Plzeňský Prazdroj, a. s., který je i zřizovatelem této ojedinělé kulturní instituce.

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz