Na místě zámku stála původně pevnost jako opěrný bod, stráž na moravsko-uherské hranici. Odtud vzniklo i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Ve 14. století se připomínají první vlastníci - pánové z Kravař, kteří kolem roku 1450 provádějí první přestavbu a budují západní křídlo. V roce 1501 kupují panství Žerotínové, za nichž dosáhlo v 16. století největšího rozkvětu a zámek doznal další přestavby - bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní zdobené renesančními arkádami.
V době pobělohorské získávají panství zpustošené po předchozím válečném období Magnisové. František Antonín Magnis počátkem 19. století vysazuje zámecký park, buduje skleníky a připravuje další přestavbu zámku. V polovině 19. století dochází k poslední stavební úpravě do podoby novorenesanční s klasicistními prvky, v níž se zámek dochoval do dnešních dnů. |
