|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Historie Valtic je velice stará. První opevněné sídlo, které chránilo novou severní hranici Rakouska na řece Dyji, vzniklo v pol. 11. století. Koncem 14. století získal Valtice rod Liechtensteinů, který postupně vytvořil na obou stranách hranice souvislou pozemkovou držbu devíti panství. V této době byl Lich. rodovým sídlem nedaleký Mikulov. Ve 2. pol. 16. stol. Se rodovým sídlem staly Valtice. V tomto období došlo k výraznému rozvoji politické a majetkové moci rodu, a to za života Karla, Maxmiliána a Gundakara. Karel a Maxmilián získali výhodnými sňatky majetek bohatého černohorského rodu z Boskovic, později, za povstání českých a moravských stavů, bezvýhradnou podporu Habsburků a provořadé postavení v zemi. Za služby císaři Matyášovi se Liechtensteini stali knížaty. Ve 2. čtvrt. 17. stol. Vznikl v bezprostřední blízkosti renesanční stavby manýristický zámek, projektovaný G.G. Tencallou a dokončený O. Ernou. Stavebníkem byl uměnímilovný Karel Eusebius z Liechtensteinu, který studoval teoretické úvahy o umění a sám napsal spis o architektuře. Barokizaci zámku provedl architekt J.B. Fischer z Erlachu, který byl ve Valticích v r. 1690 a italský architekt Antonio Beduzzi. V 1. třetině 18. stol. Architekt Anton Johann Ospel přestavěl budovy předzámčí. Po II. Svět. Válce byl zámek využíván jako skladiště. V šedesátých letech 20. století došlo k památkové obnově interiérů v rozsahu dnešní instalace. |
||
|
