  | 
    
          
     | 
          | 
    
        
          
        
        
                   
              Hájenka z Kozojed, v pozadí sušárna lnu a sušárna ovoce Poslat jako elektronickou pohlednici   
  Vodní mlýn ze 16. století Poslat jako elektronickou pohlednici   
  Interiér bělidla lněného plátna Poslat jako elektronickou pohlednici   
  Vodní olejna z Damašku Poslat jako elektronickou pohlednici   
        
     | 
    
    
         
   
Soubor lidových staveb Vysočina je jedinou rozsáhlejší expozicí lidového stavitelství v přírodě na území východních Čech. Jeho zvláštnost spočívá v tom, že jednotlivé expoziční celky se nacházejí v několika osadách obce Vysočina a ve městě Hlinsku. První objekty byly zpřístupněné v roce 1972. Na Veselém Kopci se koná pravidělně velké množství kulturních akcí, přibližujících jak se dřív žilo. Na Veselém Kopci je expozice způsobu života, bydlení a práce drobných rolníků, na Svobodných Hamrech najdeme např. vodní hamr, mlýn, hospodu a barokní zámeček, v Možděnicích řemeslné dílny (truhlář, bednář, aj.) a školu a v Betlému Hlinsko domy městských řemeslníků a dělníků (hrnčířů, tkalců, ševců, hračkárů, aj.).   
Veselý Kopec - ukázka lidového stavitelství z oblasti českomoravského pomezí a Železných hor. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou volně rozptýleny v původním krajinném prostředí a dokládají způsob života a hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon tvoří ojedinělý soubor.   
Svobodné Hamry - osada, která vznikla kolem železárny již ve středověku. Zaniklou železářskou výrobu připomíná vodní kovací hamr. Za povšimnutí stojí roubená hospoda s datováním do roku 1794 a barokní zámeček z 18. století. V minulosti zde pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun.   
Betlém Hlinsko - ve středu města Hlinska na pravém břehu řeky Chrudimky se nachází jedinečné seskupení roubených objektů, které zde vznikaly v průběhu několika desítek let od poloviny 18. století. Obyvateli těchto domků byli drobní řemeslníci, především hrnčíři a tkalci. V roce 1989 se započalo s rekonstrukcí vybraných objektů, ve kterých jsou umístěny expozice dokládající bydlení a dílny lidových řemeslníků.   
Jak se dřív žilo   
Vánoce, aneb svátky největší radosti
Zimní čas 
Vánoční svátky jsou pro nás dodnes opředeny kouzlem a náladou vzájemné vstřícnosti a lidské blízkosti, jsou výrazem lidské lásky, přátelství a touhy po lásce nejbližších i přátelství vzdálenějších. Pojďme a zastavme se na chvíli, vychutnejme vánoční atmosféru, připomeňme si kořeny a tradice. 
Předvánoční a vánoční čas je prostoupen řadou obyčejů a magických praktik, jejichž smysl je nám již dnes vzdálený. Přesto mají schopnost podmaňovat si nás a uchvacovat. Vánoční svátky jsou tak snad jedinými svátky v roce, kdy jsme ochotni zapomenout na všední shon a nalézt si čas na ohlédnutí. Jedinými svátky v roce, kdy alespoň na chvilku pociťujeme spojitost s těmi, kteří žili před námi ... 
V dobách předkřesťanských v tomto čase naši předci oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla, příslib probouzející se přírody. Křesťanství přineslo víru ve zrození Spasitele - narození Božího syna panenské matce. V lidovém prostředí došlo k prostoupení předkřesťans ...  
          
          
     | 
    
         
   
- Veselý kopec - Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v původním krajinném prostředí doplněná lidovými technickými památkami na vodní pohon (mlýn s varnou povidel, olejna, pila, stupník na tlučení třísla, aj.). Přenesené objekty a expozice v nich přinášejí svědectví o životě a způsobu hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Veselý Kopec je místem, kde se pořádají také četné kulturní programy. První expozice byly zpřístupněny v roce 1972
 - Vstupní usedlost - Obytná část je účelovou stavbou, ve které se nachází celkové provozní zázemí. Obklopují ji přenesené hospodářské stavby (sýpka, stodola, chlívek, ovčín a výměnek).
 - Výměnek ze Širokého dolu - Kopie výměnku, na původním místě byl součástí většího statku. Na Veselém Kopci se zde nachází hospůdka.
 - Usedlost z Lezníku - Objekt přenesený z Poličska, čtyřboká zástavba dvora. Expozice je datována do poloviny 19. století. Připomíná nejen práci v zemědělství, ale i domácké tkalcování a také způsob přípravy pokrmů na otevřeném ohni.
 - Polygonální stodola ze Sádku - Přenesená čtrnáctiboká stodola pocházející z roku 1680. Uvnitř jsou umístěny různé povozy a sáně.
 - Loutkařská maringotka rodiny Kopeckých - Maringotka patřila loutkářské rodině Vojtěcha Kopeckého, potomka legendárního Matěje Kopeckého.
 - Usedlost čp. 4 "U Pilných" - soukromý objekt - Doklad jedné z nejstarších usedlostí v oblasti Železných hor. K této usedlosti přísluší i roubený haltýř sloužící k chlazení potravin.
 - Suška lnu a ovoce - Přenesené selské sušárny z Pasek a ze Stříteže.
 - Hájenka z Kozojed - Obydlí panského hajného, trojdílný roubený dům z konce 18. století.
 - Včelín - Kopie včelínu, různé druhy úlů, uvnitř ukázka předmětů sloužících včelařům.
 - Chalupa bezzemka - Kopie původního objektu z Kameniček, původně suška lnu, od konce 19. století obydlí nejchudších vrstev.
 - Vodní pila z Dolní Sloupnice - Pila zvaná jednuška s horizontálně uloženým řezným lisem byla na původním místě postavena v roce 1854.
 - Vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné - Na původním místě stála od konce 18. století, sloužila k lisování oleje především ze lněného semene. Zařízení bylo poháněno vodní silou.
 - Bělidlo z Přívratu - Roubený objekt z první poloviny 19. století, který sloužil k bělení plátna.
 - Vodní mlýn s varnou povidel - Na tomto místě byl vodní mlýn postaven před rokem 1580, v roce 1909 však vyhořel do základů. V roce 1977 byl mlýn obnoven přenesením mlýna z Oldřetic. Instalováno je české složení a stoupa na kroupy. Ke mlýnu je přistavěna varna povidel z Klešic u Heřmanova Městce, kde pracovala na vodní pohon do roku 1929. Obytná expozice mlýna je datována do třetí čtvrtiny 19. století.
 - Sekernická dílna - Vybavení sekernické dílny rodiny Vondáčkových z Dachova je umístěno v bývalé roubené kolně se sýpkou.
 - Stupník na tlučení třísla - Pochází ze začátku 19. století a na Veselý Kopec byl přenesen z Klešic u Heřmanova Městce. Zařízení sloužící k drcení smrkové kůry a získávání třísla pro kuželuhy.
 - Mičkova chalupa z Herálce pod Žákovou horou - Na původním místě byla postavena v roce 1821. Doklad typického domu drobného zemědělce z oblasti Horácka. Expozice je datována do první čtvrtiny 20. století.
 - Gregorova dílna z Herálce - Kopie původní dílny, která byla postavena kolem roku 1940. Sloužila k výrobě různých užitkových předmětů ze dřeva (hrábě, valchy, dlabaná korýtka a necičky, násady, aj.)
 - Usedlost z Mokré Lhoty u Nových Hradů - Kopie selského statku postaveného na původním místě v polovině 18. století. Klasicistní podoba štítu pochází z přestavby v roce 1866, obytná část s chlévy je vyzděná z opuky. Expozice je datována do počátku 50. let 20. století.
 - Dům bezzemka z Dolního Újezdu u Litomyšle - Kopie původního objektu pocházejícího z roku 1737. Objekt je nyní využíván k provozním účelům.
 - Betlém Hlinsko - Ojedinělý urbanistický celek dochovaný ve středu města s převážně roubenou zástavbou pocházející z poloviny 18. století. Původními obyvateli byli drobní řemeslníci, především hrnčíři a tkalci. Počátkem roku 1989 získal 12 objektů Památkový ústav Pardubice a byla započata jejich rekonstrukce. V roce 1995 pak byla část Betléma prohlášena památkovou rezervací. Expozice jsou věnovány ukázkám bydlení a práce drobných městských řemeslníků, prodejnám upomínkových předmětů a jeden z objektů je využíván pro pořádání tématických výstav.
 - Domek čp. 180 - První písemná zmínka o tomto objektu pochází z roku 1790. V polovině 19. století zde bývalo pekařství, nyní je objekt využíván jako pokladna a prodejna upomínkových předmětů.
 - Domek čp. 62 - Nejmenší dochovaný domek této části Betléma, postaven v roce 1777 F. Vtípilem. Původně celý roubený, ve 20. letech 20. století stěny komory vyzděny. Obydlí drobných řemeslníků, v průběhu 19. století příbytek manufakturních a později továrních dělníků. Expozice je věnována bydlení rodiny dělníka pracujícího v textilní továrně na přelomu 19. a 20. století.
 - Domek čp. 134 - Větší roubené stavení z druhé poloviny 18. století má trojdílnou dispozici. V 19. století zde bylo řeznictví, nyní slouží jako prodejna bylinek a keramiky.
 - Domek čp. 159 - Patří k nejstarším dochovaným domům v Betlémě. Na záklopovém prkně je uveden letopočet 1765. Expozice je datována do první poloviny 19. století a je věnována domácnosti domáckého tkalce. Ve světnici je vyhřívací pec a v síni ohniště ''pod komínem''.
 - Domek čp. 158 - Přízemní roubený objekt pocházející z poloviny 18. století. Má obytnou světnici, síň a dvě komory. Součástí síně je fragment černé kuchyně. Expozice je datována do počátku 20. století a návštěvníci v ní naleznou domácnost výrobce dřevěných soustružených hraček.
 - Domek čp. 162 - Přízemní roubený objekt z poloviny 18. století, ke stavení náležel i pozemek s ložiskem hrnčířské hlíny a vystavěnou hrnčířskou pecí. Mistr Oliva zde vyráběl hrnčířské zboží až do počátku 19. století. Domek je využíván jako prosto pro pořádání tématických výstav.
 - Domek čp. 361 - Roubené, podezděné stavení. Kolem roku 1800 zde pracoval hrnčíř F. Bielovský, od druhé poloviny 19. století se objekt stal příbytkem tkalců. V současné době bude domek procházet úpravami pro další využití.
 - Domek čp. 157 - Hospoda u sv. Huberta (soukromý objekt)
 
Roubený objekt hospody byl postaven v roce 1994 podle půdorysu původního objektu ve Stabilním katastru z roku 1839. Po přestavbě objektu v polovině 19. století zůstalo totiž zachováno pouze menší křídlo původního objektu.
 - Kupecký krám - Kopie domku čp. 141 stojícího v blízkosti Betléma, v části zvané Podkostelí. Objekt je majetkem Městského úřadu Hlinsko a je v něm umístěna učebna výtvarného objektu ZUŠ Hlinsko.
 - Domek čp. 161 - Roubený objekt pocházející z poloviny 18. století, místo přiležitostných výstav.
 - Domek čp. 318 - Z větší části zděný objekt v kterém je umístěna pilníkářská dílna z Křižánek.
 - Domek čp. 182 - Zděný objekt s klasicistním průčelím, využíván jako konzervátorská dílna SLS Vysočina.
 - Vodní kovací hamr - Zpřístupněný vodní kovací hamr připomíná zaniklou železářskou výrobu. Na hamr je napojena mlýnice s ukázkou zařízení na výrobu jahel a krup.
 - Žejdlíkvoa truhlářská dílna ze Svratouchu - Roubený objekt s vybavenou truhlářskou dílnou. Zajímavými exponáty je pila "jednuška" na ruční pohon z roku 1864 a hodiny pod vikýřem, které mají celodřevěný mechanismus.
 - Kopie rumpálové studny ze Skály - 
 - Kolářská dílna - V přeneseném roubeném objektu je instalováno zařízení kolářské dílny.
              
          
     | 
    
         
   
        Na Veselém Kopci se koná pravidělně velké množství kulturních akcí, přibližujících jak se dřív žilo.          
     | 
 
   
 Zobrazit také loňské akce ...   | 
    
         
   
        1. a 2. okruh: 
19. - 30. duben: denně kromě pondělí 1000 - 1600 
květen - srpen: denně kromě pondělí 900 - 1700 
září, říjen: denně kromě pondělí 1000 - 1600   
3. okruh: 
červenec - srpen: otevřeno na požádání, info v pokladně na Veselém Kopci   
4. okruh: 
leden - březen: úterý - pátek 900 - 1200, 1300 - 1600, sobota 900 - 1100 
duben - prosinec: denně kromě pondělí 900 - 1200, 1300 - 1600 
Jindy pouze po předchozí dohodě.          
     | 
    
         
   
        1. okruh: 30,- plné * 20,- snížené * 15,- děti, studenti, při kulturních akcích příplatek 40,- plné a 25,- snížené 
2. okruh: 5,- plné * 3,- snížené 
3. okruh: 5,- plné * 3,- snížené 
4. okruh: 20,- plné * 10,- snížené          
     | 
    
         
   
        Samostatně, nebo s průvodcem, nejvíce 45 návštěvníků. 1. okruh: 90 min., 2. okruh: 30 min.; 3. okruh: 30 min.; 4. okruh: 60 min.          
     | 
| 
 
   
    
 
 | 
    
         
   
        Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů,          
     | 
    | 
        
     | 
    
        
        
        
             
   
            400 m * 400 m 
za poplatek (parkoviště provozuje OÚ Vysočina)              
         | 
        
             
   
            Národní památkový ústav Praha, územní odborné pracoviště v Pardubicích              
         | 
         
         
     |