|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Město Žacléř leží 14 km severně od Trutnova na úpatí Rýchor a tvoří východní bránu Krkonoš. První písemná zmínka o hradu vybudovaném na ostrohu nejvýchodnějšího krkonošského hřbetu pochází z roku 1334 , latinsky nazývaný „castrum Scheczler“ – hrad Žacléř. Střežil tehdy zemskou obchodní stezku vedoucí z vnitrozemí do Vratislavi v Polsku. Osada pod hradem vznikla ve 2. polovině 13. století a v písemných pramenech z roku 1352 nese jméno Bornfloss – „Na pramenech“. Předpokládá se, že během kolonizace za vlády Přemysla Otakara II. ,vznikaly v okolí hradu osady. Poloha regionu získávala svou dostupností na významu , bohužel na to obyvatelé městečka a osad pod hradem spíše dopláceli. Vojska, která tudy táhla, ať to byli Husité, Švédové nebo Prušáci, za sebou nechávala spoušť. Podle zápisu v klášterní kronice v Kreszowě prodal opat Kašpar /1578-1611/ vesnice Bernartice, Královec, Lampertice a Bečkov za 13.000 florinů pánovi ze Žacléře. V té době se městečko pod hradem nazývalo Bernstadt. Jméno hradu a panství přešlo pak úředně v r. 1854 na město Schatzlar, česky 1886 Žacléř. V Žacléři se 3. února r. 1628 loučil s vlastí učitel národů Jan Ámos Komenský, aby se již nikdy nevrátil. Významnou událostí byl nález ložiska černého uhlí v r. 1570 opatem Tobiášem, představeným kláštera v Grussau, dnešním Krzeszowie. Dolovalo se tu až do r. 1992. Lidé se tu zabývali těžbou dřeva, zemědělstvím a hornictvím. Nejstarším výrobním artiklem byl papír, který se vyráběl v dnes zaniklé papírně v Prkenném Dole, zmiňované již v 16. století. Z r. 1595 a 1647 pocházejí též zmínky o sklárně v Bobru. V 19. století se přidala textilní výroba a výroba porcelánu. Bylo zde v průběhu staletí několik pivovarů a též likérka. Historie vypovídá o soužití českého a německého obyvatelstva, o každodenním životě, o významných osobnostech regionu, např. básnících Franzi Grundmannovi a Josefu Jaroschovi, sochaři Emilu Schwantnerovi, slavném pilotu Karlu Illnerovi a vynikajícím chirurgu Mudr. Janu Havlíčkovi. Žacléřskou německou školu navštěvoval v r. 1900, tehdy třináctiletý Josef Čapek. |
||
|
