|
Poslat jako elektronickou pohlednici Poslat jako elektronickou pohlednici Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||||||
Hrad je pravděpodobně královského založení, i když počátky jeho dějin nejsou doloženy. První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci (původně se jmenoval Kostelec nad Sázavou) pochází až z roku 1341, kdy jej král Jan Lucemburský dává do zástavy Oldřichu z Valdeka, majiteli sousedního Týnce. Později Karel IV. vykupuje samotný hrad Kostelec a opět jej několikrát zastavuje. Od roku 1360 má hrad v zástavě Jan z Hardeku, purkrabí magdeburský. Po smrti Karla IV. se hrad načas nachází v královském držení, později jej vyšehradský purkrabí Chval ze Rzavého dostává do zástavy a nakonec i do dědičného držení. Po roce 1399 získává hrad v držení Filip Laut z Dědic, nejvyšší lovčí Království českého. Roku 1411 se významným držitelem hradu stává Jan Sádlo ze Smilkova, rádce a oblíbenec krále Václava IV. Po jeho smrti se majetku ujal stejnojmenný syn, který jej roku 1443 prodal. Nový majitel, Kuneš z Dubé, řečený Rozkoš, podniká z Kostelce loupežné výpady do širokého okolí při boji na straně katolických protivníků Jiřího z Poděbrad. Protože však Kuneš podepsal tzv. "zemský mír" a přesto českému království škodil "ohněm, braním a loupežími", je Kostelec v roce 1449 bezvýsledně obléhán. Po krátkém příměří je v květnu roku 1450 obležen podruhé vojsky Jiřího z Poděbrad a Pražanů a dobyt. Kostelecké panství bylo rozděleno a samotný pustý hrad později připadl Zdeňkovi ze Šternberka, který jej opevnil a rozšířil. Po jeho roztržce s králem, kdy se Zdeněk ze Šternberka staví do čela tzv. Jednoty zelenohorské, oblehla královská vojska roku 1467 šest jeho hradů, mezi nimi i Kostelec, který byl dobyt, rozbořen a již nikdy nebyl obnoven. |
||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
Volný přístup |
||||||||||||||||||
Jen při kulturních akcích. |
||||||||||||||||||
Samostatně. |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
|