- Historický vývoj Jevišovicka - Expozice seznamuje s historií Starého zámku a dokumentuje průběh rekonstrukčních prací. První tématický celek je věnován prehistorickému osídlení Jevišovicka, přičemž se hlavně opírá o bohaté nálezy z období neolitu a eneolitu (kultura jevišovická). Jsou zde připomenuty osoby dvou význačných moravských ercheologů Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce. Z éry středověku se v expozici zdůrazňuje hlavně atmosféra doby husitské, prezentované doklady akcentují úlohu Jevišovic jako jednoho z center husitství na Moravě. Mnohé exponáty dokládají také úroveň místních řemesel a přibližují postavení obyvatelstva v tehdejší společnosti. Závěrečná část je věnována vývoji obce a okolí v 19. a na počátku 20. století, připomenuta je i historie stavby blízké přehrady, nejstarší ve střední Evropě. Celá expozice končí rokem 1939.
- Depozitář lidového nábytku - Prezentované exponáty jsou ze sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a dokládají nábytkové vybavení venkovských obydlí v 19. a 20. století. Mezi zajímavé exponáty patří malované truhly a lavice z Mohelny u Náměšti nad Oslavou a dále truhlice z moravskoslovenského pomezí. K pozoruhodným kusům patří i výtvarně působivý nábytek z Českomoravské vrchoviny, podkrkonoší, Orlických hor (malované truhly, skříně, spižní almárky). Vynikají i šatní skříně ze Znojemska z přelomu 18. a 19. století. Pozoruhodné jsou i police z Bučovicka, upoutá i rozmanitost vyřezávaných opěradel lidových židlí. Řada exponátů (truhly, skříně, postele) pocházejí z okolí Lince, Solnohradu a z Fríska.
- Depozitář historických hudebních nástrojů - V zámecké kapli jevišovického zámku je umístěno na 40 kusů klávesových hudebních nástrojů ze sbírek hudebního oddělení Moravského zemského muzea. Jsou zde zastoupeny jednak strunné klávesové nástroje (klavíry a jejich předchlůdci), jednak vzduchové (vahrany, harmonia). Návštěvnící zde mají m.j. i možnost spatřit klavír, na nějž hrával Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. Vystaveny jsou zde i cembala a klavichordy. Mezi kuriozity lze počítat i dva malé cestovní klavírky používané bohatými urozenými dívkami. Zajímavé jsou i varhany brněnského stavitele Matouše Rozkoše z roku 1690. Jako raritu je zde možno spatřit terpodion, hudební nástroj z roku 1816 poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje, či klavirorganum (varhanový klavír) z počátku 19. století.
- Umění skalních maleb - Dlouhodobá výstava umístěná ve sklepních prostorách Starého zámku se skládá ze tří celků:
- z replik jeskynních maleb mladopaleolitických lovců tzv. franko-kantabrijského stylu (Lascaux, Altamira pod.)
- z replik skalních maleb a rytin z centrální Sahary (podklady byly získány v průběhu 10 výprav do libyjského Fezzanu a studijní cesty do saharského pohoří Tassili v jižním Alžírsku)
- z replik skalních maleb severní Austrálie, jejich dokumentace byla pořízena v rámci expedice Moravského zemského muzea v roce 1969.
Výstava čerpá z kolekce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, která vznikla v průběhu uplynulých 40 let, jako výsledek studijních cest a expedic prof. RNDr. Jana Jelínka, DrSc. V celé výstavě je prezentováno na 30 replik skalních maleb a rytin.
|
