|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 V místech dnešního zámku stávaly měšťanské domy, z nichž jeden posloužil majiteli panství, Mikuláši Trčkovi z Lípy, který město koupil roku 1487 jako panské sídlo. Dům byl koncem 16. století (asi 1587) rozšířen o vedlejší stavby a radikálně přestavěn pop roce 1606 Zikmundem Smiřickým ze Smiřic (+ 1608) a jeho syny Jaroslavem a Albrechtem Janem. Tato nová zámecká budova, tvořící zhruba čtvrtinu dnešního areálu, určila již základní dispozici pozdější velkolepé přestavby. Areál byl dvoupatrový, čtyřkřídlý, s arkádami kolem obdélníkového nádvoří a s arkýři v nárožích (tento zámek částečně zachován v západní části dnešního komplexu).Mohutným výbuchem střelného prachu poškozený zámek v roce 1620 byl opraven Albrechtem z Valdštejna, který Jičín získal roce 1623 s úmyslem učinit jej středem frýdlantského vévodství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Průčelní kulisu, dvakrát delší oproti původní, přizpůsobil starší pozdně renesanční stavbě opakováním nárožně polygonální věžice. Práce vedl Andrea Spezza, na dokončení se pak podílel Giavanni Pieroni a posléze Nicolo Sebregondi. Vévodské sídlo bylo dokončeno až po smrti Valdštejna, patrně roku 1638, kdy Jičín vlastnil Rudolf von Tiefenbach. Zámek vytvořil velký, téměř čtvercový blok seskupený kolem starého západního a nového východního reprezentativního nádvoří a nového jižního hospodářského dvora uzavřeného konírnami. Z této podoby zámku zůstaly zachovány kromě základních hmot zejména třípodlažní arkády západního nádvoří, arkády v přízemí východního nádvoří, jeho hladká jižní strana s branou do západního nádvoří, brána do ulice Smiřických a některé detaily. Zámek byl poškozen požárem v roce 1681, znovu vyhořel roku 1768. Tento požár si vynutil opravu, při níž došlo k zásadní změně podoby průčelí zámku. Do roku 1775 snad upravil Filip Heger průčelí pro Trautmannsdorfy do dnešního pozdně barokního vzhledu (dva rizality s tympanony v průčelí do náměstí, úpravy ostatních fasád, mansardová střecha, snesen střední arkýř a štíty, zděné schodiště na obloucích do panské oratoře v kostele). Roku 1809 opětovně požárem poškozený zámek byl opatřen novým vnitřním vybavením, z něhož zvlášť vyniká konferenční salonek tří císařů z doby před rokem 1813, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance. |
||
|
