- Malý konvent - Malý konvent sloužil ve středověku mnichům jako klášterní nemocnice. Po vypálení kláštera do 17. století se do malého konventu soustředil veškerý klášterní život. Po návratu mnichů do původní konventní budovy byl v malém konventu roku 1697 zřízen noviciát.
- Kaple Andělů Strážných - Kaple Andělů Strážných je nejstarší dochovanou částí kláštera a byla od počátku postavena jako patrová. Do prvního patra se vcházelo točitým schodištěm, které bylo ubouráno počátkem 17. století při zřizování hudební kruchty. Schodiště pak bylo přistavěno zvenčí. Chronogram v nápise vítězného oblouku skrývá datum poslední malířské výzdoby, kterou provedl František Prokyš v rokokovém duchu:
SANCTI ANGELI CVSTODES NOSTRI DEFENDITE NOS IN PVGNA
(Svatí andělé, strážci naši, ochraňujte nás v boji )
- Velký konvent - Velký konvent s křížovou chodbou byl stavěn ve stejné době jako klášterní kostel. Byl pobořen husity natolik, že kromě klenutých místností z něj stály jen holé zdi. Opravy a dostavby se dočkal ve 2. polovině 17. století. Za opata Bylanského byla křížová chodba vymalována výjevy z dějin cisterciáckého řádu. Autorem fresek byl konvrš Lukáš Plank, který použil jako předlohu historický spis oseckého cisterciáka Augustina Sartoria "Cistercium bis tercium" z roku 1700.
- Kapitulní síň - Kapitulní síň byla pro řádový život druhá nejvýznamnější prostora hned po kostele. Byla postavena na sklonku 13. století v duchu výrazného linearismu v gotické architektuře. Na dvou rohových konzolách u vnějších oken jsou podle klášterní tradice zobrazeny tváře Přemysla Otakara II. a jeho druhé manželky Kunhuty Uherské. Rokokové malby na klenbě představují náboženské alegorie. Nad vchodem do kapitulní síně je znak posledního opata Bohumíra Bylanského.
- Fraterie - Fraterie byla určena denní práci mnichů. Od 17. století zde bývala umístěna klášterní knihovna, která v době zrušení kláštera měla přes 3.300 svazků. Byly zde pracovny mnichů a pro jejich tělesné potřeby byly na konci tohoto křídla zřízeny latriny s důmyslným čištěním vodním kanálem, procházejícím pod budovou.
- Refektář - Refektář - klášterní jídelna - byl s křížovou chodbou spojen terakotovým gotickým portálem z poloviny 14. století. Valená klenba s výsečemi je zdobena třemi raně barokními freskami z roku 1685. Prostřední freska zpodobňuje Nejsvětější Trojici, malba u dveří představuje proroka Habakuka s andělem a na poslední fresce je znázorněna Hagar se synem Ismaelem a andělem.
- Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie - Monumentální chrám byl v roce 1420 husity natolik zničen, že se část klenby zřítila. V rumišti presbytáře dal tehdejší patron kláštera Vilém z Rožmberka dokonce kopat zem a pálit z ní sanytr. Při velké opravě kostela v letech 1663 až 1669 dostal chrám novou klenbu, o čtyři metry nižší než původní gotická klenba, dochovaná pouze ve východní boční lodi. Do středů jednotlivých klenebních polí byly umístěny trnové koruny jako připomínka původního názvu kláštera. Hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie a oba kenotafy vytvořil v letech 1771 a 1772 sochař Jakub Eberle na objednávku posledního opata Bylanského. Kenotaf po levé straně presbytáře byl věnován Přemyslu Otakarovi II. a jeho protějšek tvoří kenotaf významného dobrodince kláštera Bavora III. z Bavorova. V pravé kapli je oltář s kopií gotického obrazu Madony Zlatokorunské.
Cisterciáci věnovali hudbě vždy velkou pozornost. O tom nasvědčují i jedny z nejlépe zachovaných barokních varhan u nás. Byly postaveny vletech 1698 - 1699 českobudějovickým varhanářem Mikulášem Christaindlem a dokončeny loketským varhanářem Abrahámem Starckem.
|
